Vyhazování za koncovou čarou 1

Aut na obrázku patřil k základním autům, které jsme používali. Velmi špatně se bránil a patřil k nejúspěšnějším autovým kombinacím. Pokud se nedařil postupný útok na zónovou obranu, byl takto zahraný aut východiskem, protože ten se dařil vždy. Podstatou je jednoduchý stack v dolním postavení. Hráči 3 a 4 se uvolňují naznačeným způsobem, rozeběhnou se a do uvolněného prostoru se uvolňuje hráč 5. Ten je ve většině případů volný, dostává míč a zakončuje. Vtip je v tom, že žádný hráč zónové obrany nebrání až v dolním postavení, kam se hráč 5 uvolňuje. Hráč 4 musí být bráněný protože je v bezprostřední blízkosti koše, hráč 3 zase hrozí nebráněnou střelbou ze střední vzdálenosti. Jde ostatně o známý princip pohybu tří hráčů na zónovou obranu. Tento aut využívá jen pohybu hráčů a přečíslení. Je náročný na rychlou orientaci, výběr situace a rychlé rozhodování. Na druhém obrázku je naznačeno pokračování, avšak tak daleko jsme se nikdy nedostali, protože jsme téměř výhradně zakončovali hráčem 5. Tento aut byl na zónovou obranu používán téměř výhradně a byl kombinován s auty, kdy jsme chtěli využít střelbu z dlouhé vzdálenosti pivota, který jsme používali i jako útočný systém nebo dvojclonou na hráče v dolním postavení pivotaviz. (používaný taktéž na osobní obranu). Lze jej použít na všechny typy zónové obrany.

autor Ivan Šafránek - Žďár n. S.