Vyhazování za koncovou čarou 1

Tento aut vycházel téměř vždy v mladších kategoriích (žákovské), kdy úroveň individuálních obranných činností nebyla na dostatečné úrovni. Tento aut většinou zakončoval hráč 4 z bezprostřední blízkosti koše, protože obránce hráče 4 vždy přebral hráče 3. Základní předpoklad úspěšného provedení autu je umět dobře postavit clonu a umět se uvolnit po cloně. Clonící a odcloněný hráč se nesmí míjet. Hráči 2 a 5 se cloní navzájem, ale většinou nikoli proto, aby dostávali ihned po cloně přihrávku, ale proto, aby zaměstnali obránce. Teprve, když nevyjde přihrávka na hráče 4 nebo 3 dostává hráč 5 nebo i 2 míč. Hráč 2 poté, co nedostane přihrávku, vrací se zpět na perimetr a zajišťuje RP soupeře. Pokud nedojde k zakončení je mnoho způsobů, jak pokračovat dále a každý trenér si jistě najde nejvhodnější (např. 1 přihraje 3, ořízne se kolem něj, dostává zpět míč, 4 může clonit 2 apod.) Podstatou tohoto autu je přihrávka na clonícího hráče, předpoklad je , že dojde k přebrání hráče 3. Je potřeba dobré časování a zejména na hráče 1 je kladen velký nárok z hlediska včasného diagnostikování situace a včasné přihrávky. Hráč 5 se po cloně uvolňuje větším obloukem a po případné přihrávce zakončuje střelbou z krátké vzdálenosti. Dalším předpokladem je, aby se hráč 3 uvolňoval nikoli do rohu, ale směrem ke kolmo ke koncové čáře po cloně, aby nedošlo ke vtlačení obránce hráče 3. Je třeba poznamenat, že cílem je zakončení hráčem 4. Ve starších kategoriích již docházelo k předskočení obráncem hráče 4 a ihned tento obránce ustupoval k hráči 4, zatímco obránce hráče 3 tvrdě atakoval clonu a vtláčel se do ní nebo úplně blokoval pohyb hráče 3, takže potom zbývala přihrávka na hráče 3, který se musel uvolnit více k postranní čáře, nebo následně na hráče 5. Avšak i přesto je tento aut dobrý pro široké použití ve všech kategoriích.

autor Ivan Šafránek - Žďár nad Sázavou