Driblér č.2/10

Motto dne :

Když to, co jsi včera dokázal, je pro tebe dnes stále velké, tak jsi toho dnes moc neudělal (M. Krzyzewski)

Kniha Brian Mc Cormicka „Rozvoj basketbalové inteligence“

Autor knihy má basketbalovou inteligenci za dovednost, kterou lze trénovat a poskytuje trenérům model jak ji rozvíjet.

Charakteristika inteligentního hráče :

- volí tu lepší variantu a v kratším čase

- vyhledává nejlepší řešení vyhodnocováním alternativ a rizika, které je spojeno s každou z nich a udrží přitom pozornost na hru, dokud neudělá rozhodnutí

- ví, kterou z herních variant má hrát v jakémkoliv okamžiku hry – ve vztahu jak k času, tak k vývoji skóre

- nikdy hru neuspěchá a cítí se bezpečně, když jde do pohybu

- vždy vidí celé hřiště a ke hře má čas

- zvažuje mezi výší rizika a snadnou hrou

- adaptuje se na každou novou situaci

- rozpozná, kdy je lepší přihrát a kdy vnikat driblinkem

- má dobré vnímání prostoru – správně odhaduje vzdálenost mezi ním a spoluhráčem či obráncem

- ví, co udělá s míčem dřív, než jej přijme

- svoji kreativitu dává ve prospěch kolektivu

Existuji 3 základní elementy pro úspěch ve sportu :

1. Schopnost dělat rozhodnutí – tedy vědět co dělat

2. Mít motorické dovednosti – být fyzicky schopen toho dosahovat

3. Positivní mentalita – být motivován a sebejistý

Rozvoj basketbalové inteligence se soustředí na první element :

Basketbal je hra, která vyžaduje rozhodování v průběhu desetin vteřiny. Hráči, kteří předvídají a dělají rozhodnutí rychleji než soupeři, mají rozhodující výhodu, přičemž rychlejší a přesnější rozhodování prokazuje jejich basketbalovou inteligenci.Basketbal má tendenci být tzv. tradičním sportem,tzn., že věříme, že hráči se s viděním hřiště a s vysokou basketbalovou inteligencí rodí, takže její další rozvoj spíše ignorujeme. Trenéři a nejlepší hráči věří v její vrozenou kvalitu a toto své přesvědčení vlastně infiltrují do systému rozvoje. To má za následek upřednostňování náboru talentů, než rozvoj těchto dovedností s týmem, který má kouč k dispozici.

Jeden ze členů Hall of Fame (síň slávy) Rich Bary, dokonce říká : Mohu tě naučit jak přihrávat, ale nenaučím tě to vidět. Když dokážeš přihrát míč do té malé skulinky v obraně – to je to, co mi řekne, že jsi hráč od přírody.

Tyto dovednosti se však dají rozvíjet. U hráčů je možné zlepšovat jejich předvídavost a naučit je rozpoznávat i malé stopy vedoucí k úspěchu a ignorovat ty nepodstatné zdroje herních informací. Rozvíjet basketbalovou inteligenci znamená učit hráče co číst, kdy to číst a jak reagovat na to co přečetli.

Úspěch hráče v zápase závisí na jeho schopnosti číst obranu, udělat rychle správné rozhodnutí a začít hrát v dynamickém prostředí. Při hře neexistují fixně dané podmínky. Když se učí hráč na tréninku např. jab-step(vykročení nohou při úniku) jako izolovaný dril s reagováním trenéra na správnou techniku, je zde absence hráče-obránce. V zápase, kde obránce pochopitelně je, tak ten vlastně vytváří pro útočníka novou dovednost. Útočník nemůže předurčovat, kdy udělá při hře jab step, protože musí reagovat na obránce. Schopnost měnit rychle a efektivně již naučenou dovednost je možné, jen když je hráč vystaven systematickému rozvoji jeho intelektuální kapacity. Tzv. globálnímetodika a taktický přístup (což používá „rozvoj basketbalové inteligence“) právě systematický rozvoj intelektu hráče přináší, protože kouč je zaměřen na vhodnost rozhodování se hráče víc, než na precizní provedení učené dovednosti.

Rozvoj basketbalové inteligence zabere více času a je těžší než učit hráč např. herní systémy. Nicméně právě hráči, kteří mají vyvinuté dovednosti rozhodovávat a předvídat jsou těmi, kteří jsou schopni dalšího rozvoje na vyšší úroveň. Zároveň mohou mít tito hráči více herní svobody, vědí, že jim kouč důvěřuje a hra je pro ně také zábavnější.

Citát :

Řekl jsem mu co je to s tebou, je to ignorance nebo apatie? Odpověď hráče : Nevím trenére a je mi to jedno. (Franc Layden, prez- Utah Jazz)

Akce na rychlé zakončení „Sám v koši“

Rychlé zakončení „Sám v koši“

Larry Hughes New York Nicks – tady už záleží jen na tom jak tvrdě chceš pracovat, protože zde má každý neuvěřitelný talent.

Rozhovor s: Jan Slowiak, trenér extraligových Pardubic

Ahoj Honzo, především Tě zdravím do Pardubic. Pořád je v Tobě kousek toho

buldoka ?(Buldoci z Vinohrad – 1 tým,který Honza vedl od žáků)

Ahoj Martine! Myslím, že název 1. mého klubu BK Buldok Praha mi byl opravdu šitý na míru. Ostatně manželka mi Buldoune říká dodnes….

Sezona Pardubic je dobře rozjetá, repre mužů taky, tak co zvolit už světlejší oblek?

Fajn, zítra vezmu šedivý, ale musíme respektovat vybavení od firmy Blažek, která nás vybavila.

Co považuješ za nejdůležitější 3 body při přípravě extraligového týmu před sezonou, kde jsou i cizinci?

Nevím, jestli se to vejde do tří bodů, ale…

1. za nejdůležitější považuji vytvoření pocitu sounáležitosti s týmem, vysvětlení rolí jednotlivým hráčům, týmové chování na základě domluvených pravidel

2. nabytí fyzického fondu kondiční přípravou

3. naučení týmu společně intenzivně trénovat a zažít si základy basketbalových herních systému či pravidel, které chce trenér uplatňovat

Jak vnímáš roli cizích hráčů v lize? Případně Tvůj názor na jejich počet, zda jsou trochu herním vzorem pro naší mládež apod.

Cizinci jsou nutní pro zvýšení kvality a konkurence, nicméně musí být lepší než čeští hráči. Průměrnost a podprůměrnost je zbytečná. Jenže oni jsou někdy levnější než čeští hráči, kteří mají mnohdy přemrštěné požadavky neodpovídající kvalitě. Těží pouze z nedostatku českých hráčů na trhu.

Cizinci u nás v klubu jsou opravdu vzorem pro mladé hráče. A to nejen herním výkonem, ale i svým vstřícným, pokorným vystupováním.

Současné limity pro cizince v NBL se mi zdají v pořádku.

Kdy jsi se naposled trefil do koše?

Včera, zpod koše. Ale basketbal již aktivně nehraji, relaxuji jinak.

Kdybys měl nějaký vzkaz nebo moudrost, sem s tím

Základní a nejdůležitější vlastností úspěšného trenéra musí být důslednost!

Nedávno jsem napsal dvě myšlenky, které visí u nás v šatně:

Our common ultimate goal is a team victory!

Play for your team: defend, pass, score and fight for your team, not for

your stats

I am just a part of the team.

You are just a part of the team.

None of us can become more

But we work hard each day to become a better part of the team!

Určo si to přeložíš, pokud o to budeš stát!

Díky za rozhovor

Abys byl úspěšný, nemusíš dělat výjimečné věci, jen ty obyčejné dělej výjimečně dobře

Dril 1 na 1

Dril 1 na 1

Šampioni nikdy neprotestují, jsou příliš zaneprázdněni zlepšováním sebe sama

Vloudila se chybka?

Je to asi skoro nemožné, ano ale i taková situace se Ti může přihodit. Chyby při hře přece dělají i ty nejlepší hráči na světě,Michal Jordan by dokázal vyčíslit, kolikrát nedal rozhodující koš zápasu.Je snad nějaký rozdíl při chybování těch nejlepších hráčů a těch průměrnějších? Určitě jeden bývá dost častý : toho opravdu dobrého hráče zdobí to co po chybě následuje !!!!

Jsou hráči, kteří se po chybě prostě přestanou snažit. Obzvlášť, když je jejich rodiče, kamarádi, fandové po takové chybě vykolejili jedním malým posunkem. Pak ještě následuje zoufalý pohled na lavičku a už se jen stačí tvářit, že až zase dostanu míč, to vám to všem zase pěkně zkazím!!! Toto chování je však pro všechny (kromě soupeře) daleko horší než ta samotná chyba ! Spoluhráči, trenér, diváci, ti za 10 vteřin už na chybu zapomněli, ale stále vidí tvůj výraz, který je prostě hrozný, tvoji snahu nedostat míč a být takhle malinký !!!

Poradit Ti, abys přestal chybovat – to je asi blbost. Tak co s tím? Ta rada zní jednoduše :

Snaž se vybojovat druhou šanci !!!!!!!

1. To přesvědčí kouče, spoluhráče, diváky, že se umíš soustředit na další hru a úkoly, které máš na hřišti plnit. O opravdu velkých hráčích se říká, že umí udělat z citronu citrónovou limonádu, tj. nezakysnou po chybce, ale naopak bojují o to víc. A drtivá většina trenérů a hráčů mají rádi hráče na hřišti, kteří toto ovládají .

2. Snaha získat druhou šanci je to nejlepší řešení nejen pro tým, ale i pro Tebe. Proč? Stát v koutě a analyzovat co se stalo, na to přesně nemáš čas, na to je basketbal příliš rychlá hra.

3. Takováto snaha má i dlouhodobější efekt. Dokazuješ tím, že se nespoléháš na někoho jiného, že Tě nahradí. Pokud je tým po nějakém výprasku, tak jsou typy hráčů, kteří potřebují ujišťovat od trenérů a spoluhráčů, že jsou pro tým důležití. To velcí hráči nepožadují, oni sami se dokážou vrátit ke skvělým výkonům, protože mají srdce bojovníků.

4. Snaha o 2 šanci jasně demonstruje tvoji schopnost překonávat negativa a prokazuje tvoji schopnost být „ vůdcem smečky“,a ne tím, kdo sedává radši na lavičce a fandí.

Určitě si pamatuj, není mnoho koučů, kteří tvojí trvalou snahu o získání druhé šance neocení.

A při hře je to něco co se opravdu počítá – úspěšně využitá druhá šance !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A jak se k takové druhé šanci dostat ? Třeba skvělým obranným zákrokem, ziskem míče. K tomu je zapotřebí velké koncentrace a vůle. Rozhodně to není zastavení protiútoku soupeře hloupým až úmyslným faulem, nebo teatrální snaha o vypíchnutí míče při driblingu, to celou situaci jen zhorší.

Takže – vzhůru do boje!!!!!

Neočekávej vítězství, když pro něj netrénuješ (Michael Lortie)