Herní systémy >
Útok na osobní obranu
Izolace posta
   | Tato hra je hrou pro rychlé zakončení proti osobní obraně, která umožňuje hru 1 na 1 na písmenech. Je určena pro hráče 5, ale je možné si vybrat kteréhokoliv vhodného hráče. Hra začíná v postavení 1-4. Rozehrávač 1 přihrává na posta 4, hráč 3 probíhá okolo clony křídla 2 do rohu Pivot 5 nevyužívá clonu hráče 1 a sbíhá na backdoor ke koši Rozehrávač 1 vybíhá na perimetr pro přihrávku od posta 4, pivot 5 se staví na písmena a dostává přihrávku pro hru 1 na 1 |
Flex a jeho variabilita v útoku
(Ing. Šafránek Ivan - Žďár nad Sázavou)
Útočný systém založený na clonění hráčů bez míče.
V mládežnických kategoriích se nám často stávalo, že útočící družstvo raději zahodilo míč nebo zbrkle vystřelilo, abychom nemohli hrát rychlý protiútok, protože u dětí se v postupném útoku rozdíly více smazávají a z toho vyplynula nutnost hledat nějaký útočný systém. Zároveň jsem hledal dril pro nácvik systému, který by splňoval požadavky, aby hráčky nestály a nesledovaly jenom míč, a aby nutily své obránce dávat pozor na jejich pohyb. Hlavní výhoda flexu byla pro nás v tom, že všichni hrají všude, tzn. že jsme se tím úspěšně mohli bránit předčasné specializaci dětí, dále se jevil jako vhodný dril i k rozcvičení v trénincích. Dlouhodobá a častá opakování vedla k tomu, že hráčky braly systém jako samozřejmost, tzn. že začínaly vnímat soupeře a jeho pohyby, byly nebezpečné i z jiných pozic, sledovaly sebe navzájem, dokázaly rychle reagovat na změny i využívat převahy. Hráčky, které neměly zažitý či zautomatizovaný pohyb, dokázaly běhat jen podle schématu (i dobře), ale hůře reagovaly na změny, znaly jen málo způsobů zakončení. |
Kontinuální útok na osobní obranu
(Šafránek Ivan - Žďár n. S.)
Kontinuální útoky jsem používal poměrně často, protože jsme se tím bránili předčasné specializaci a všechny hráčky musely zvládnout, všechny pozice. Výhodu to mělo také v tom, že ve starších kategoriích hráčky, které hrály v postavení středních hráčů a byly bráněny vysokými hráčkami soupeře, tyto často donutily, aby nebránily jen v území TH a částečně se tím eliminovala výšková převaha soupeře (proto tedy ta kombinace s flexem). Tím, že je útok neustále v pohybu, se dá lépe uplatnit individuální zakončení, protože lze obtížně vypomáhat bez toho, aby vznikala jiná střelecká pozice. Tyto útoky však vyžadují dokonalou individuální přípravu všech zúčastněných, velkou míru kreativity a dokonalé časování. Je také potřeba uplatňovat i střelbu ze střeleckých pozic (při vypomáhání) a snažit se o útočné doskakování, které je často úspěšné při tomto pohyblivém útoku. Metodicky je třeba nacvičovat nejprve bez obránců s různými možnými zakončeními (např. při rozcvičení), později s obránci, kteří pouze stínují obranu, až po plnou obranu i s přechodem do protiútoku. Je velmi vhodné postupovat od celku k částem a zpět k celku tj. "vypíchnout" jednotlivé kombinace dvou, tří hráčů do samostatných nácviků, aby si hráči zvykli zakončovat ze všech situací, vždy, když je možnost. Varianta s využitím flexu má výhodu, že se soupeře hůře "čte". Vzniká množství různých zakončení, která nejsou na obrázcích zachycena, ale každý trenér jistě najde vhodný způsob pro své družstvo. Obecně kontinuální útoky jsme hráli velmi často zejména kvůli neustálému pohybu a také protože nabízí množství nejrůznějších zakončení. Jsou náročné na časování, kvůli kterému velmi často útočníci "šidí" správné provedení clon. Každý hráč by v každém okamžiku měl ohrožovat koš, uvolňovat se tak jako by měl zakončovat právě on. Útok je také vhodný pro ty družstva, která nemají příliš vyhraněnou specializaci. Hráči 4 a 5 se sice pohybují ve vymezeném území, avšak hráči 1, 2, 3 hrají na všech uvedených pozicích. Útok klade velké nároky na správné provádění clon a uvolnění po cloně odcloněného i clonícího hráče, dále na správné časování přihrávek, uvolnění i postavení clon. Toto je potřeba při nácviku neustále hlídat. Náročný je i na vnímání jednotlivých hráčů možných situací a velkou měrou se uplatňuje i kreativita.
          | 1. Základní rozestavení je na obrázku, rozehrávač se dvěmi křídly a středními hráči v dolních a horním postavení. Útok začíná hráč 1, který driblinkem vytlačí křídlo 2 z postavení. Hráč 2 cloní pro hráče 5, který se uvolňuje kolem clony s cílem zakončit po přihrávce od 1. Ovšem vzhledem k tomu, že obránce je odstoupen, je možné realizovat přihrávku jen při špatné obraně nebo při důrazném uvolnění hráče 5. Současně s uvolněním 5, zaujímá postavení po 1 hráč 3. Mezitím se hráč 2 uvolňuje kolem clony 4 do střelecké pozice na čáru trojkového hodu. Celá situace je velmi náročná na timing a také je důležité, aby všichni hráči věděli, co a jak mají hrát, kde je možné situace zakončit a jaké možnosti vznikají. První slabší místo je při uvolnění pro střelbu na trojku, protože hráč 2 musí dostávat přihrávku od těla a provádět obrátku na levé noze. Tzn., že nakreslená situace je vhodná pro praváky a obráceně pro leváky. Dá se samozřejmě hrát na obě strany, ale zakončení střelbou je velmi náročné na koordinaci pohybů a pomalejší tj. při agresivnější obraně se nedá dobře vystřelit. Je důležitá také práce hráče 4, jak cloní a také jak hráč 2 využívá clonu. Výhodou je, že soupeř musí, při dobré cloně, vypomáhat s obranou na hráče 5. Pak vzniká prostor pro snadnější uvolnění hráče 2. 2. Velmi důležitá je role hráče 1, který musí dobře číst obranu a musí dobře načasovat přihrávku tak, aby hráč 2 ji dostal když se uvolní. Je to náročné vzhledem k tomu, že hráč 1 musí sledovat uvolnění hráče 5 a případnou přihrávku na něj. Další pokračování je naznačeno na obrázku, hráč 5 se uvolňuje do dolního postavení, odkud vybíhá postavit clonu pro hráče 1, který odehrál míč na hráče 3. V ten okamžik staví clonu pro hráče 5 hráč 4. Pokud hráč 2 zakončí střelbou, je možnost dobrého doskočení, pokud nikoli, hráč 1 probíhá do rohu, spíše výš, kde očekává přihrávku od hráče 2 (hráč 1 může dostat přihrávku, ale většinou se jedná o nejmenšího hráče, který se vystavuje snadnějšímu bloku). Má možnost střelby, avšak platí opět, že střelba je náročnější na koordinaci pohybů, takže snazší je přihrávka na některého uvolňujícího se hráče 4 nebo 5. 4 má střeleckou pozici na úrovni čáry trestného hodu 5 pod košem. Po přihrávce 2 na 1 je potřeba clonit pro hráče 3, už jen proto, aby nedošlo k odstoupení a výpomoci. 3. Pokud nedojde k zakončení ani z jedné vytvořené pozice, dostáváme se do základního postavení a můžeme útok znovu opakovat. Výhodou je kontinuita útoku, ale je potřeba mít více vyrovnané hráče, tzn. nikoli specializované. Všechny takovéto útoky se brání předčasné specializaci a je dobré, když všichni hráči jsou schopní hrát všude. Nevýhodou je celkem velká náročnost na zvládnutí všech "fundametals" tj. není dobré zařazovat tento útok, pokud nejsou zvládnuty veškeré základy, protože to pak omezuje vnímání situace a možnosti útoku. Je důležité provádění clon, zvláště pak , aby hráči "neutíkali" předčasně z clon. Varianta 2 - s využitím flexu 1. Útok začíná ze stejného rozestavení, jako předcházející. Na obrázku je naznačeno uvolnění hráče 5, které samozřejmě platí i pro předcházející případ. Hráč 5 se uvolňuje podle předvídání obrany a podle vlastního čtení obrany.2. Rozdíl je v tom, že oba hráči 4 a 5 se uvolňují do dolního postavení. Situace je velmi náročná na přihrávku, zejména na hráče 4. 3. Další pokračování je již varianta flexu. Tato varianta je ještě vhodnější pro družstva, která nemají nebo ještě nechtějí mít vyhraněnou specializaci. 4. Podle naznačeného schématu se dostáváme zpět k úvodnímu rozestavení a celý útok může začít znovu. Téměř nikdy k tomu nedojde, protože je vytvořen dostatek příležitostí k zakončení, avšak útok dává možnost kontinuity, což je velkou výhodou. Vše naznačené je ideální případ zakončení, který však, v případě finální přihrávky, se změní na "obyčejné " kombinace dvou, tří hráčů. Proto je nutné k takovýmto útokům přistupovat uvážlivě, s představou co hráči umí, aby je útok nesvazoval a neomezoval jejich kreativitu, a aby nehráli jen podle "schématu". Další varianta 1. Rozdíl je v tom, že hráč 4 se po cloně uvolňuje na silnou stranu do dolního postavení, hráč 5 do horního postavení. Tímto máme zajištěnou výměnu postavení pivotů, tzn. že každý pivot hraje v horním i dolním postavení. Tímto se částečně eliminuje rozdílná obrana těchto hráčů. |
Kontinuální útok Shuffle
               | 1 Základní postavení je na diagramu. Hráč 1 je „první probíhající“ a má míč, stojí 6 stop od postranní čáry, výše, než je čára tříbodového hodu. Hráč 2 je „druhý probíhající“ a jeho postavení je v rohu na stejné straně jako „první probíhající“ a na tříbodové čáře. Hráč 3 je „post“ a jeho postavení je na rohu vymezeného území (high post – horní postavení pivota) na stejné straně jako „první probíhající“. Hráč 4 je „střed“ a jeho postavení je na vrcholu trojkového oblouku. Hráč 5 je „vedlejší“ a jeho postavení je v dolním postavení pivota (low block) na opačné straně, než je první řezač. Pozn. : Všimněte si dobrého rozestavení a rotace hráčů (spacing) v útoku. Pozn. : Dejte pozor na to, aby útočníci nebyli ve vymezeném území déle než 3 sekundy. 2 První přihrávka je na tomto diagramu. Hráč 4 provádí V-únik, uvolňuje se od svého obránce (použije paže, jestliže je bráněn těsně) pro přihrávku. Hráč 1 přihrává hráči 4. Hráč 1 by měl driblovat, aby udržoval obránce ve střehu, a aby mohl dobře přihrát. 3 Druhá přihrávka je na tomto diagramu. Jakmile hráč 5 vidí přihrávku na hráče 4, měl by „zašlápnout“ svého obránce a uvolnit se V-únikem do prostoru blízko tříbodové čáry na úrovni prodloužené čáry TH. Hráč 4 rychle přihrává hráči 5. Vrchní přihrávka by mohla být dobrá. Hráč 5 se musí po přihrávce otočit ke koši a zaujmout pozici trojí hrozby. Toto je první příležitost skórovat. Hráč 5 může provést únik jeden na jednoho. 4 První „proběhnutí“ je na tomto diagramu. Hráč 3 staví clonu pro hráče 1. Hráč 1 sleduje činnost obránce a podle jeho postavení se uvolňuje kolem clony. Zadní únik (backdoor) by zde mohla být dobrá volba. Toto je druhá možnost skórování, jestliže se hráč 1 uvolnil, dostává přihrávku od hráče 5 a zakončuje dvojtaktem. 5 Jestliže hráč 1 nedostane přihrávku, pokračuje do rohu, viz diagram. Druhé proběhnutí je na tomto diagramu. Hráč 2 se uvolňuje do středu vymezeného území a očekává přihrávku od hráče 5. Toto je třetí příležitost ke skórování, jestliže hráč 2 dostane přihrávku, může vystřelit, nebo se uvolnit zády ke koši ke střelbě. 6 Jestliže hráč 2 nedostane přihrávku pokračuje plynule do horního postavení (high post). Hráč 4 nyní staví clonu pro hráče 3 (down screen), který se uvolňuje kolem clony do prostoru středního rozehrávače. Hráč 4 pokračuje do dolního postavení pivota (low block). To je důležité pro hráče 5, který dribluje a může nyní vytvořit prostor pro přihrávku, může vydriblovat zpět na tříbodovou čáru, blíže k postranní čáře. 7 Nyní jsme se dostali do výchozího postavení na opačné straně. Poznámky k rotaci hráčů : První „probíhající“ se stává druhým „probíhajícím“. Druhý „probíhající“ se dostává na posta. Post je na středu. Střed je v pozici „vedlejšího“. „Vedlejší“ je prvním „probíhajícím“. 8 Tento diagram ukazuje základní pohyb na druhé straně. Shuffle - akce na silné straně 1 Popis : Přihrávka přímo od prvního probíhajícího na hráče 3 zahajuje útok. Po přihrávce hráč 1 staví clonu pro hráče 2, viz diagram. 2 Hráč 2 se zbavuje svého obránce uvolněním za clonu, dostává přihrávku od hráče 3 a může vystřelit.Mezitím si hráči 4 a 5 vymění své postavení, aby udrželi obranu v pozornosti, zejména hráč 4 musí odvést svého obránce od možné výpomoci na hráče 2. 3 Jestliže hráč 2 nevystřelí, může přihrát na střed a uvolnit se kolem hráče 3 směrem ke koši. 4 Jestliže obránce brání posta zepředu, může se ten uvolnit ke koši a hráč mu může přihrát lobovanou přihrávkou. V tomto případě hráč 4 provádí uvolnění k trojkové čáře, aby vytáhl svého obránce od koše, aby ten nemohl vypomoci na posta. 5 Další možností posta 3 je rychle přihrát na střed hráči 4 pro rychlé provedení základního proběhnutí. 6 Diagram N ukazuje možnost hráče 1, jestliže jsou hráči 3 a 4 bráněni zepředu. Hráč 1 dribluje za obránce hráče 2, který vybíhá na jeho místo. 7 Hráč 1 nyní přihrává hráči 3, který se snaží „zašlápnout“ zepředu bránícího obránce. Hráč 1 staví clonu pro hráče 2, který se uvolňuje pro přihrávku od hráče 3. Další možnost je, že hráč 3 může zakončit střelou nebo únikem. Greenville Basketball Club |
Organizovaný útok
Postupný útok na osobní obranu (BOX)
Rozvoj útočné hry posta
KELVIN SAMPSON; WASHINGTON STATE UNIVERSITYNaše filozofie útoku proti osobní obraně Klíčem našeho útoku proti osobní obraně je naše schopnost dostat míč na posta. Musíme být schopni skórovat zevnitř. Výběr střelby a trpělivost nejlépe vystihují náš styl hry. Na druhé straně ale nikdy neustoupíme od rychlého protiútoku. Jestliže se naskytne příležitost vstřelit snadný koš nebo zakončit dvojtaktem, využijeme ji. Cítíme, že naše síla leží letos uvnitř vymezeného území. Jestliže vystřelíme 66% našich střeleckých pokusů zevnitř vymezeného území a většinu proměníme, budeme jako tým proti osobní obraně úspěšní. Náš útok je tvořen tak, aby každý mohl snadno skórovat. Vybírej si, bud' trpělivý a bud' chytrý. BASKETBALOVÁ UTKÁNÍ JSOU VYHRÁVÁNA Z MÍSTA POSTA Vysoký hráč teď musí být schopen doskakovat, střílet, blokovat střelbu, přihrávat, driblovat, clonit, běžet přes celé hřiště a co je nejdůležitější, chránit koš (bránit). První aspekt naší filozofie útoku proti osobní obraně je rozvíjení schopnosti posta dobře se postavit. Toto je zdaleka nejdůležitější fáze útoku pivota a prvotní oblast jeho zájmu před tím, než dostane míč, před jeho pohybem a střelbou. Rozdělili jsme základy útoku dolního posta do těchto následujících fází v pořadí:
Postavení Tato fáze utkání je životně důležitá. Každý čtvereční decimetr hřiště na pivotu (postu) je životně důležitým územím a chce to skutečně dobrého hráče, aby toto území udržel. Náš post - si musí být vědom faktu, že zápas o postavení na místě pivota je drsnou operací - fyzická a psychická síla jsou prvotními předpoklady pro hru na této pozici. "NPFB" (no place for babies - žádné místo pro děťátka). Základní postavení posta (diagram 1). Hráč na postu by se měl postavit nad "blok" (nad dolní třetinu vymezeného území) - měl by se postavit normálně čelem dovnitř vymezeného území.  Jakmile je míč přenesen na jeho stranu, měl by:
Principy hry pivota:
Nabídnout se k přihrávce
Chycení míče
Pohyb
Je životně důležité, abyste ovládal dokonale přihrávku. Střelba Nestřílejte z obtížné pozice. Nenuťte se do střelby, měl byste vědět, jestli jste v dobré pozici nebo ne. Abyste byl neustále střeleckou hrozbou, potřebujete pouze 3 základní varianty střelby :
Pravidlo pro hru na dolním postu je : "Nejprve střelba, potom přihrávka". Pro hru na horním postu : "Nejprve přihrávka, potom střelba". |
Signály při rozskoku
   | Rozskok, je jedna z mnoha situací, kterou můžeme provádět i pomocí signálů. Jsou rozskoky, kdy nelze situaci odhadnout dopředu a naopak jsou rozskoky, kdy lze předpokládat, že družstvo získá míč a zde se nabízí jednoduchá a rychlá řešení. Rozskok zakončuje rozeskakující se hráč. Tento signál je jedním z nejefektivnějších, protože pokud se míč dostane za záda soupeře, tento reaguje téměř vždy stejně a to otočením se za míčem, aby sledoval „jak to dopadne“. Hráči jsou v postavení dle obrázku na kruhu. Rozeskakující hráč odbije míč na hráče 1 u postranní čáry. Současně vybíhá hráč 2 nejblíže soupeřovu koši na úroveň prodloužené čáry TH k postranní čáře, dostává míč od hráče 1. Jakmile odbije rozeskakující hráč 5 míč, ihned běží středem ke koši, očekává přihrávku od hráče 2 a zakončuje útok. Při tomto signálu je dobré dávat pozor na to, aby nebylo zřejmé, kam bude směřovat odbití míče. V tomto postavení hráč 1 dostane míč na levou nebo pravou ruku. Celé postavení musíme upravovat podle postavení soupeře, ale v podstatě se jedná o velmi úspěšný signál, protože většinou soupeř obsazuje obě strany hráče 2 nejblíže k jeho koši. K postranní čáře musí také vybíhat i hráč 4, který svým pohybem váže pozornost obránce nebo může hrát jako trailer v případě, že rozeskakující hráč je pokryt. Při nácviku si musíme všímat i možných variant při jiném postavení obránců. Jedna z těchto variant je odbití na hráče nejblíže k soupeřovu koši (obr. 2). Situaci pak můžeme řešit dle obrázku, hráč 2 může přihrát buď hráči 1 a ten následně hráči 5 nebo hráč 2 může přihrát přímo hráči 5. Vše vyplývá ze čtení situace na hřišti. Je třeba zdůraznit variabilnost, hráči nesmějí rozskok provádět slepě podle schématu. Tak vzniká nejvíce chyb. Další možností je zakončovat hráčem, který stojí na obranné polovině, tedy nejblíže k vlastnímu koši. K tomuto případu dochází při postavení obránců jako na obrázku. V podstatě můžeme celý rozskok otočit v případě, že obránce bude stát mezi hráči 1 a 4. Potom odbití míče směřuje na hráče 3, hráč 2 se uvolňuje k postranní čáře na opačnou stranu, než je naznačeno na obrázku a zakončuje hráč 4. Samozřejmostí musí být, aby přihrávající hráči pokračovali dále ve hře a nikoli, aby pro ně signál skončil úspěšnou odehranou přihrávkou. Zejména hráč, v diagramech označený jako ten, který dává poslední přihrávku, se musí dále nabídnout pro možnou zpětnou přihrávku. V naznačených diagramech je opomenuta častá varianta obrany a to, že jeden obránce zůstává na oblouku trojkové čáry a "zajišťuje" obranu. Jedná se o další možnou variantu, kterou je potřeba vyzkoušet s hráči na hřišti. V tomto případě vznikne na hřišti situace 2/1 s hráči 2 a 3. Pokud zkoušíme nacvičit signály při rozskoku, nejdříve musíme nacvičit vlastní signál a potom prostudovat další možné varianty, vyzkoušet různá postavení obránců. Důležité je si uvědomit, jaké máme možnosti pro případ, že chceme rychle zakončit vyhraný rozskok. Pokud projdeme možnosti, které se nabízejí, dojdeme k poznání, že existuje vždy varianta, jak zakončit vyhraný rozskok efektivně a rychle. U všech standardních situací je však moment překvapení na prvním místě. Nelze hrát jeden signál neustále dokola, ale je třeba vědět, kdy který můžeme zahrát. Pokud budeme hráče učit nějaký signál, je třeba, aby znali všechny možné varianty a je třeba, aby jednoduchým způsobem se dorozumívali, jaký signál se bude hrát, na koho půjde první přihrávka ap., protože použití toho kterého signálu hráči zjistí až z postavení na kruhu. Všechny signály vyžadují určitou úroveň znalostí a umění individuálních činností. Když pominu práci hráčů, tedy boj o postavení na kruhu, odbíjení míče rozeskakujícího hráče (způsob postavení často prozradí úmysl; do jakého prostoru odbíjet míč) apod., musí být naprostou samozřejmostí umění řešit situace 1/1, 2/1 a kvalitní přihrávky. autor I.Šafránek www.basketfanclub.cz |
The continuity motion offense 1-4
(systém postupného útoku s kontinuálním pohybem hráčů v rozestavení 1-4)Bobby Mahala, Wagner College (New York), CaAD, č. 3, 1998(přeložil Ing. M. Augustin – České Budějovice) Tento útok vytváří neustálý tlak na obranu přenosem míče ze silné strany na slabou. Když se hra nedaří, mají mladí hráči tendenci ztrácet sebedůvěru a začínají se bezúčelně pohybovat po hřišti, zvláště při utkání na cizím hřišti. Toto je jeden z důvodů, proč pevně důvěřuji systému „continuity offense“ v postupném útoku. Tento systém poskytuje hráčům přesný návod, co mají dělat, aby byli neustále organizovaní a sebevědomí. Zvláště efektivní je to u hráčů, kteří mají zvládnuté přihrávání, uvolňování a clonění. Během sezóny začínají hráči chápat, jak mají hrát. „Continuity offense“ z rozestavení 1-4 učím každého hráče přijmout určitá pravidla a úkoly, za které odpovídá. Začínáme z rozestavení 1-4, jak je naznačeno na obrázku 1, s křídly (č.2 a č.3), což je střelec (shooting guard) a malé křídlo, dvěma vysokými hráči (č.4 a č.5 – power forward a center) a rozehrávačem (č.1). Vysocí hráči (4 a 5) vycházejí z postavení v rozích vymezeného území na čáře trestného hodu. Křídelní hráči 2 a 3 s nimi vytvoří řadu na protilehlých křídlech, přibližně ve vzdálenosti 5m od jejich postavení. Rozehrávač zaujme pozici ve středu hřiště asi 3 – 5 m nad čarou trestného hodu. Tento útok je nejúčinnější proti osobní obraně. Může být zahájen středním rozehrávačem přihrávkou kterémukoli spoluhráči nebo únikem křídelního hráče po koncové čáře (backdoor). Při tomto systému je obrana velmi zranitelná vůči tomuto způsobu úniku křídelního hráče. Přenosem míče ze silné strany hřiště na slabou vytváří neustálý tlak na obranu a pokrytí hřiště. Konečným výsledkem je agresivní systém, který je nebezpečný pro obranu ve vnějším i vnitřním prostoru a umožňuje hráčům tvořit. Pomalí hráči můžou využít návaznost útoku k uvolnění, střelbě, úniku nebo přihrávce. Rychlý hráč může zužitkovat své dovednosti k úniku podél koncové čáry ke koši nebo k narušení obrany vnikem s míčem do vnitřního prostoru. Útočníci mohou také obranu donutit ke krytí většího prostoru a tímto způsobem tak ztížit vzájemné vypomáhání obránců, přebírání při clonách a vytvořit tak převahu, což ovšem může vést k vytvoření příležitosti k zakončení. Základní pravidla pro tento útočný systém jsou tři : 1. Po postavení clony se rychlým pohybem (flash out) uvolni k míči. 2. Po cloně na hráče v dolním postavení na hranici vymezeného území se po krátkém zastavení (post up) uvolňuj do roho hřiště na silnou stranu. 3. Po přihrávce jdi clonit od míče. Všechna tato pravidla jsou využívána poté, co rozehrávač zahájí útok přihrávkou na křídlo. Přihrávání na křídloObrázky 1 – 8 znázorňují návaznost útoku v případě, že rozehrávač zahájí útok přihrávkou na křídlo. Obr. 1 : 1 přihrává hráči 2 a uvolňuje se středem hřiště směrem ke koncové čáře a vybíhá na slabou stranu do dolního postavení na hranici vymezeného území. Obr. 2 : 4 cloní hráče 3, který se uvolňuje na silnou stranu do dolního postavení, z kterého vybíhá do rohu hřiště. 4 se po cloně obrací pro přihrávku od hráče 2 (Pravidlo č.1 : Po postavení clony se otevři směrem k míči.) Obr. 3 : Jakmile 4 dostane přihrávku od hráče 2, 5 cloní v dolním postavení, který se po cloně uvolňuje V-únikem k míči pro přihrávku od hráče 4. Obr. 4 : 1 má možnost vystřelit – nasadí na střelu nebo pak může přihrát hráči 5 do dolního postavení. 5 zůstává na této pozici asi 2 sekundy a pak vyráží do rohu na silnou stranu. (Pravidlo č. 2 : Po clonění hráče v dolním postavení na hranici vymezeného území, zůstaň chvíli na pozici a pak vybíhej do rohu na silné straně). Současně hráči 4 a 2 staví clonu pro 3, který se uvolňuje k míči a pak do dolního postavení na hranici vymezeného území na silné straně. (Pravidlo č.3 : Po přihrávce jdi clonit od míče – 4 a 2 cloní hráče 3.) Obr. 5 : 2 využívá clony hráče 4, dostává přihrávku a má možnost střílet z vrcholu kruhu. Obr. 6 : 2 po přihrávce od hráče 1 dribluje na křídlo a má možnost přihrát hráči 4 na hranici vymezeného území. 4 zůstává 2 sekundy na pozici a pak vybíhá do rohu. Obr. 7 : 4 vybíhá do rohu. 5 vybíhá po cloně hráče 3 podél koncové čáry do dolního postavení na hranici vymezeného území na silnou stranu. 1 jde clonit 3 v dolním postavení, který pak vybíhá na vrchol oblouku a může dostat přihrávku a střílet z této pozice. Obr. 8 : 3 dostává přihrávku od 2, dribluje na křídlo a může přihrát hráči 1 do dolního postavení. 1 zůstává na pozici dvě sekundy a vybíhá do rohu. Útok pokračuje, jakmile hráč 4 vybíhá po cloně hráče 5 podél koncové čáry do dolního postavení na hranici vymezeného území. Nelze zapomínat na to, že útočící hráč se snaží zakončit a v případě, že se mu naskytne možnost dobré pozice pro střelbu, musí být využita. Dochází k přenášení míče ze silné strany na slabou, které se opakuje až do vytvoření dobré střelecké příležitosti. Přihrávání na posta do horního postavení na hranici vymezeného územíObrázky 9 – 15 naznačují sled akcí v případě, že střední rozehrávač zahájí útok přihrávkou na posta v horním postavení (hráč č. 4). Obr. 9 : 1 přihrává 4 a 2 se uvolňuje ke koncové čáře směrem ke koši (backdoor) a poté vybíhá podél koncové čáry do rohu na silné straně. 5 staví clonu hráči 1, který se uvolňuje směrem ke koši (Pravidlo č. 1 : Střední rozehrávač se uvolňuje vždy kolem posta v horním postavení na slabé straně) Obr. 10 : 5 vybíhá po cloně pro přihrávku od hráče 4 na vrcholu tříbodového oblouku, zatímco 3 cloní hráče 1 v dolním postavení. 1 se využitím clony uvolňuje V-únikem na křídlo. Obr. 11 : 5 přihrává hráči 1 na křídlo, který se snaží přihrát hráči 3 do dolního postavení. 3 zůstává 2 sekundy na místě, aby vytvořil clonu pro hráče 2, který se po cloně uvolňuje přes vrchol oblouku do dolního postavení na hranici vymezeného území na silné straně. Obr. 12 : 4 se uvolňuje po cloně postavené hráčem 5 pro přihrávku od hráče 1 na vrchol kruhu, kde může v případě, že je v dobré pozici, vystřelit. Obr. 13 : Po zpracování přihrávky od hráče 1 se hráč 4 snaží vystřelit. V případě, že to není možné, snaží se přihrát hráči 5 do dolního postavení. Když není hráč 5 v dolním postavení, hráč 4 dribluje na křídlo, aby mohl hráč 5 zaujmout pozici v dolním postavení, ze kterého po dvou sekundách vybíhá do rohu. Obr. 14 : Jakmile 5 vybíhá do rohu, hráč 3 využívá clonu hráče 2 na koncové čáře a přesouvá se do dolního postavení na silné straně. Hráč 1 pak cloní (downscreen) hráče 2 v dolním postavení, který se uvolňuje na vrchol kruhu pro přihrávku od hráče 4. V případě, že se dostane do střelecké příležitosti, využije jí. Obr. 15 : 2 dostane přihrávku od hráče 4 a dribluje na křídlo a snaží se přihrát hráči 1 do dolního postavení, který asi po 2 sekundách vybíhá do rohu. Útok pokračuje, když hráč 5 využije clonu hráče 3 a zaujímá dolní postavení na hranici vymezeného území na silné straně. (Všimněte si, že jde o stejnou situaci jako na obr. 13 jen s obrácenými stranami.) Další logický průběh tohoto útočného systému je zahájen středním rozehrávačem v případě, že dribluje na křídlo. Pak následuje sedm herních situací, které navazují stejným způsobem jako v předchozích dvou sériích. Důležité připomínky : 1. Nuťte obranu pracovat přenášením míče ze silné strany na slabou. 2. Hráči musí být agresivní a pečlivě stavět clony. 3. Hráči musí přihrávat na stranu vzdálenější od obrany a chytat přihrávku v trojitě nebezpečném postoji.
1. V průběhu sezóny bude trenérova trpělivost odměněna, jakmile se hráči sžijí se svými úkoly, za které odpovídají. 2. Jednotlivé posty je možné měnit a mohou být přizpůsobeny určitým hráčům. 3. Tréninky by měly obsahovat mnoho cvičení na přihrávání, clonění, uvolňování. 4. Herní cvičení 3/3 na jeden koš jsou dobrou možností, jak zvládnout základní dovednosti. 5. Důležité je opakování, tento útočný systém se může nacvičovat bez obrany. 6. Nacvičujte útočný systém nejméně 15 minut každý trénink a postupně přecházejte do hry 5/5. 7. Nezbytné je načasování akcí, protože hráči musí měnit směr a rychlost při V-únicích. 8. Všechna uvolnění hráčů by měla vycházet ze způsobu hry obrany. V případě, že je bráněna přihrávka (overplay), je obrana zranitelná vůči backdooru. Při odstoupené obraně je pro ní nebezpečný přenos míče přihrávkou, z kterého budou vznika střelecké příležitosti. Myslete na to, že tento útok přináší mnoho střeleckých příležitostí.  |
1-10 of 17