Driblér 2012

Driblér č.10/12

přidáno: 22. 10. 2012 12:40, autor: Tomas Cada   [ aktualizováno 22. 10. 2012 14:41 ]



Moje 40% střelba šestek je pouze způsob, jakým bůh říká, že nikdo není dokonalý (Shaq O´Neal)



Alan Stein: Co dělají vítězové

Vyhrávání je návyk. Bohužel i prohrávání

Vítězové jsou důvěřiví. Prohrávající jsou pochybovační

Vítězové chválí ostatní. Prohrávající mají námitky

Vítězové naslouchají, prohrávající mluví

Vítězové jsou zodpovědní, prohrávající obviňují

Vítězové jsou entuziasty, prohrávajícím chybí nadšení

Vítězové jsou velcí týmoví hráči, prohrávající jsou sobci

Vítězové se nevzdávají, prohrávající naopak

Vítězové mají disciplínu, prohrávající jsou slabochy

Vítězové jsou loajální, prohrávající sebestřední

Vítězové jsou hrdí, prohrávajícím je to jedno

Vítězové jsou koučovatelní, prohrávající znají všechno

Vítězové se připravují denně tělesně i duševně na vítězství. Vítězové dělají to, co prohrávající nechtějí.

My v Montrose pracujeme tvrdě na vítězné kultuře, chceme mít pouze vítěze v našem programu.

A co ty, jsi vítězem?


Úspěch vždy vypadá snadno pro ty, kteří nebyli u toho, když se rodil



Ganon Baker : 1na1

Obránce 3 je vpravo, útočník 2 vlevo....



Peter Lonergan: Ofenzivní struktura v šesti bodech 

Když se trenér rozhoduje, jaký útočný systém bude implementovat do svého týmu, je důležité rozumět tomu, z jakých komponentů se skládá úspěšný útok. 6 bodů ofenzivní struktury může pomoci při zjednodušování volby výběru útoku a zajišťuje rovněž, že trenér nepromarní čas výběrem útočného systému, který neposkytuje trvalé příležitosti k zakončování. Možná nejdůležitějším aspektem před tím, než bude výběr proveden, je zvážit to, co vyhovuje danému týmu osobně, něco, co hráči budou umět používat. Kterýkoliv útočný systém bude dobrý jen do té míry, jak jsou dobré základy hráčů a jaký je tréninkový objem a čas věnovaný rozvoji individuálních schopností. Dalším krokem je pak dát ofenzivní systém do šesti útočných bodů.

Takže disponuje tvoje ofenzivní struktura následujícími 6 body?

- Příležitostí na rychlé zakončení (rychlý protiútok)

- Spacingem (rozmístění hráčů v prostoru)

- Zabudovaným přenosem míče ze strany na stranu

- Příležitostí k nájezdu

- Příležitostí pro hru pivotmana

- Příležitostí pro střelce

Pro efektivní výzvu obrany a získávání vysoce kvalitních střeleckých příležitostí je důležité, aby struktura útoku obsahovala ne- li všechny, tak většinu z výše uvedených 6 kvalit



1. Příležitosti při přechodu do útoku
Jakýkoliv útočný systém by měl poskytovat příležitosti ke skórování ihned po získání míče, ať již po obranném zákroku nebo po obdrženém koši. Základní celoplošná organizace týmu, případně zabudovaný systém proti překonávání presu a jasné role hráčů při přechodu hřiště na útočnou polovinu, to jsou hodnoty, které přispívají ke tvorbě kvalitních střel brzy po zisku míče a případně k tzv. lehkým košům. Přechod na útočnou polovinu, případně hra pro rychlé zakončení protiútoku musí přejít hladce do nějakého útočného systému tak, aby nebyl vytvářen tlak na časový limit pro zakončení

2. Spacing
Toto je vlastně téměř nejdůležitější aspekt jakéhokoliv útoku. Bez toho jsou individuální dovednosti jako jedna na jedna a klíčové elementy jako hra posta nebo nájezd velmi limitovány. Při použití jakéhokoliv systému v útoku musí všichni hráči rozumět tomu, jak identifikovat a reagovat na špatný spacing při hře.

3. Zabudovaný přenos míče ze strany na stranu
Ruku v ruce se spacingem je schopnost přenést míč ze strany na stranu, což je velmi zásadní pro efektivní týmový útok. Většina efektivních systémů má přenos míče zabudován, což v praxi znamená, že tým dostane míč na jednu stranu hřiště, poté vytvoří akci na opačné straně a přenese na druhou stranu míč. K tomu využije i hráčů, kteří vystoupí na perimetr, aby míč přenesli (např. post)

4. příležitost pro nájezd
Zeptejte se trenérů, co je to nejtěžší ubránit při obraně na vlastní polovině hřiště. Mnozí odpoví: nájezd driblingem. Vniknutí s míčem do vymezeného území je zásadním elementem útoku a vytváří tlak na obranu ve smyslu zastavování míče a nutností reakce obrany na postavení hráčů, kteří mají přijmout míč. Stále více útočníků ovládá tzv. drive and kick, tj. nájezd a následné vyhození míče na volného spoluhráče. Je proto podstatné vytvářet v útoku cesty k nájezdům a tím vytváření tlaku „na obroučku


5 příležitost pro hru posta
Cílem ofenzivního systému je vytvářet velmi kvalitní a procentně úspěšné příležitosti ke skórování a to je často možné prostřednictvím buď postů, nebo střeleckých příležitostí pro kteréhokoliv hráče ve vymezeném území. Tyto příležitosti lze definovat jako 80%ní, takže zdravý rozum říká, že je opravdu dobrou myšlenkou tyto příležitosti trvale vytvářet

6. Příležitosti pro střelce
Když už je vše řečeno a uděláno, pak název této hry znamená trefit míč do koše. To může mít mnoho podob, ale dobré týmy kombinují směs rychlého zakončení, hru posta, střelbu z vymezeného území a střelbu z perimetru. Aby bylo jisté, že je tým jen těžce ubranitelný a skautovatelný, tak vytváření střeleckých příležitostí je důležité pro vyvážený útok. Když má útočný systém všechny tyto ingredience a hráči k tomu mají solidní základy, pak je velká šance, že bude vytvářet řadu kvalitních střeleckých příležitostí. Neexistují žádná magická řešení pro trenéry na úspěšný útok, ale aplikace těchto 6 bodů a jejich naplňování na trénincích a na zápasech je jistou cestou jak ujistit tvůj tým, že budou těžkou zkouškou pro všechny soupeře


Vůle vyhrávat je vždy přeceňována. Vůle se připravovat je daleko důležitější





Plánování speciálních situací

Speciální situace učí hráče řešit situace v rozhodujících chvílích zápasu. Herních situací lze stanovit nepřeberné množství, záleží na tom, co trenér považuje za důležité. Uvedené příklady jsou malým vzorem toho, jak při přípravě trénování speciálních situací uvažovat.


Stanovení speciální situace 1:
Domácí dali koš, hodiny běží
Speciální pravidlo:
V případě, že hosté hází šestky, považují se obě za proměněné

Skóre        Zbývající        Obrana  Fauly    Fauly     Timeout   Timeout
týmu         čas                  hostů    dom       hosté    dom         hosté 
+5              2,05 min       osobní      3           3            0               1


Stanovení speciální situace 2:
Hosté dali koš
Speciální pravidlo:
Úmyslně pískni v neprospěch domácích
Skóre        Zbývající       Obrana      Fauly      Fauly      Timeout    Timeout
týmu         čas                  hostů        dom        hosté         dom         hosté 
+4              1,20 min        zóna 2-3    4               3              1                   1


Stanovení speciální situace 3:
Domácí tým dá druhou šestku
Speciální pravidlo:
Je určen hráč soupeře, jehož střela se vždy počítá jako koš
Skóre        Zbývající       Obrana       Fauly     Fauly    Timeout  Timeout
týmu         čas                  hostů         dom      hosté    dom        hosté 
+3              0:55               zóna 3-2        3            4             1              2

 

Stanovení speciální situace 4:
Návrat domácích do obrany po neúspěšné šestce
Speciální pravidlo:
Nepískají se fauly soupeře
Skóre        Zbývající       Obrana    Fauly     Fauly     Timeout    Timeout
týmu         čas                  hostů      dom      hosté     dom           hosté 
+2              0:25               presing     4           3             1                 1





Hra: Double up, kouč Sar

v základním postavení 5-0, universálně použitelná hra jak proti osobní, tak proti zónové obraně....




Všichni slyší, ale jen někteří naslouchají


Video: dril na basketbalovou odolnost




Kouč Sivils: 12 zásad při obraně 3bodových střel

Stále a pořád věřím, že trestné hody a dvojtakty (zakončení z pod koše) je způsob, jak vyhrávat zápasy. Nicméně jako advokát tříbodových střel můžu říci, že trojky Ti mohou pomoci zůstat v zápase a jsou velkým pomocníkem pro ta družstva, která nejsou příliš atletická, ale dokáží střílet s potřebnou přesností. Velcí tříbodoví střelci můžou způsobit soupeřům nejednu bezesnou noc a zároveň je donutit k tomu, aby se naučily úspěšně bránit celky s úspěšnými 3 bodovými střelci


Zde je 12 pravidel pro obranu 3bodových střel:

1) Identifikuj 3bodové střelce. Musíš vědět koho na perimetru bránit

2) Nehraj obranu s výpomocí. Nominuj svého nejlepšího obranáře na tříbodového střelce a nenechávej tohoto hráče vypomáhat a eliminuj tak více snadných příležitostí, které 3bodovou střelbu umožňují. Nájezd a shození (drive and kick)je jedním z nejjednodušších řešení, jak vytvořit 3 bodovou střelbu. V konečné podobě, obrana může hrát box and one, tj. zónové postavení 4 hráčů a osobní obranu pátého hráče (střelce).

3) Tzv. closeout (dobíhání obránce k útočníkovi s míčem) prováděj s rukama vysoko, aby tím preventivně obránce zabránil bezproblémovému výhledu útočníka na koš.

4) Nedovol přihrávku na 3 bodového střelce, i když hraješ obranu s odstupováním. Tento typ obrany nebrání v přihrávce, která je prováděna za 3bodovou linií. Odmítnutí přihrávky na 3bodového střelce při zachování odstupované obrany u ostatních hráčů je velmi rušivé a efektivní

5) Zabraň útočným doskokům střel z větší dálky. Tyto doskoky umožňují snadnější druhou přihrávku na 3 bodového střelce. Statisticky, 3bodový střelec, který dostane přihrávku na druhou střelu z vnitřního prostoru má daleko vyšší úspěšnost, než obvykle.


6) Stínuj v zónové obraně. Vždy musíš vědět, kde 3 bodový střelec je a jeho neustále stínovat


7) Donuť 3bodového střelce zahájit dribling. Nejenom, že je tak 3bodová střelba méně efektivní, ale často se střelec dostane do 2bodového pásma.


8) Při clonách nenechávej prostor na chycení míče, tak aby musel hráč driblovat. Toto je velmi náročný okamžik pro obránce.


9) Obránce nabírá střelce již u půlící čáry při návratu do obrany a již odtud se pokouší zabránit přihrávce na něj.


10) Ke konci hry, kdy je zapotřebí bránit případný náskok, je vhodné tlačit střelce do backdooru a eliminovat 3 bodovou střelbu.


11) Ke konci hry, v případě 4bodového náskoku, obránce fauluje. Pokud nemá soupeř výhodu šestek, musí znovu vhazovat míč do hry. Pokud soupeř hází šestky, tak musí dát první, druhou nedat, doskočit a vystřelit za 3 body.


12) Dostávej 3 bodového střelce do pastí (zdvojení). Při osobní obraně může toto být velmi účinná taktika. 3 bodový střelec se tak zbavuje míče.
Aby tato taktika byla efektivní, musí být pravidelně trénována a stát se součástí stálého obranného arzenálu.



Když je trenér nominován do síně slávy, tak sláva patří všem, kteří pro něj hráli

Driblér č.9/12

přidáno: 24. 9. 2012 13:30, autor: Tomas Cada   [ aktualizováno 24. 9. 2012 23:21 ]



Šampioni nikdy neprotestují, jsou příliš zaneprázdněni zlepšováním sebe sama

Můj symptom Alan Stein

Je dnes mnoho dětí, které nechápou basketbal jako NAŠÍ hru, ale jako SVOJÍ hru. Hrají spíše pro své statistiky, než pro výsledek utkání. A dovolíte ještě jedno klišé? Hrají vice pro své jméno na zádech trika, než pro název klubu vpředu na prsou.. Fajn, myslím že tato 3 často používaná klišé jsou dostačující pro to, co chci říci.
Pro mne existují 3 symptomy nemoci “já”, z nichž každý podstatně snižuje rozvoj a rust hráčů. Pracoval jsem již na “milionech” kempů a viděl tyto symptomy u hráčů všech věkových kategorií a úrovní:


Příliš COOL
Tento symptom se stává přebujelým,ve skutečnosti přimo epidemií. Hráči jsou příliš COOL na to aby poslouchali, když trenér mluví, jsou příliš COOL na to aby ukázali entusiasmus pro drily, jsou příliš COOL na to,aby se pořádně rozcvičili, jsou příliš COOL na to, aby skočili na palubovku pro míč nebo si stoupli do prorážení a příliš COOL nato, aby lidem okolo nich dali vědět, že něčemu nerozumí nebo potřebují pomoc. Zajímají se víc o to, jak vypadají,než o svůj výkon a jsou tak příliš COOL, že raději vypadají dobře a prohrají, než aby vypadali špatně a vyhráli


Příliš SKVĚLÍ
Tento symptom je klamavý…….protože je to de facto iluze. Hráči, kteří si myslí, že jsou příliš dobří, tak ve skutečnosti nejsou. Jsou tak hypnotizováni jejich hodnocením, nebo mají vymyté mozky jejich okolím, že nechtějí připustit, že jsou oblasti v jejich hře, které vyžadují zlepšení. Jsou příliš skvělí na to, aby pracovali na své levé ruce, příliš skvělí na to aby pracovali na práci nohou, nebo příliš skvělí, aby pracovali na své hře ve střední vzdálenosti. Kdo potřebuje tyto věci, když umí např. snadno zatloukat do koše? Hodně dobří hráči jsou typy, kteří mají první střelu a druhou přihrávku. Ti naši ”příliš skvělí” mají první střelu, druhou střelu a přihrávku žádnou. Nezajímají je ti okolo v lepší pozici - když si spoluhráč neumí získat balon, je to jeho problem


PŘÍLÍŠ PLAŠÍ
Tento symptom je velmi komplikovaný. Nevím, jestli mám jít tak daleko a říci, že být stydlivý je vlastně egoistické a určitě to brání zlepšování se. Musíš být asertivním, když se chceš zlepšovat. Nemůžeš se stydět položit otázku! Nemůžes nemít odvahu vystoupit a požádat kouče o pomoc! Nemůžeš být plachý a nekomunikovat v obraně i v útoku. Většina děti přestanou být plaší, když se dostanou na facebook, twitter apod… ale rychle zalezou do ulity, když mají mluvit z očí do očí.
Když se snažíš být tím nejlepším hráčem, maximalizovat svůj potenciál a hrát na nejvyšší možné úrovni, nemůžeš být příliš COOL,SKVĚLY, nebo PLACHÝ, musiš najít lék na tyto viry.



Na universitě v Bostonu jsem motivoval negativně. Zjistil jsem, že to ze začátku fungovalo, ale na konci sezony všichni umírali touhou po konci a člověk je ztratil. Poslední dva roky na BU jsem motivoval pozitivně a měl mnohem lepší výsledky
Rick Pitino



Dril: Střelba kombo po cloně

Každý hráč potřebuje míč ...



Video: Malé ukázky dynamických cvičení





Jediná disciplína, která je dlouhodobá, je sebedisciplína
Bum Phillips




Rick Stoner - Jedna z největších chyb

Chtěl bych říci něco o jedné z největších chyb, kterou dělají hráči, když střílí na koš – ohýbají kolena. Ohýbání kolen, když střílí hráč na koš, může být velkou překážkou pro samotný jump. To ti může znít trochu podivně, protože jsi možná celý život učil „měj ohnutá kolena, když střílíš“, nicméně to není úplně správně. Především a hlavně, čím více ohne hráč kolena, tím pomalejší jeho jump bude, a nikdo nechce pomalý jump, obzvlášť ve vyšší soutěži. Za druhé, hráči, kteří ohnou kolena jako jejich první pohyb, tak je vystrčí dopředu a mají je před svými špičkami nohou což je hlavní překážkou při trajektorii jumpu (střely z výskoku). Hráči, kteří střílí na koš, se musí prvně snížit v bocich (ohnout v kyčlích), což pokud je uděláno správně, střelce dostane do pozice, kdy drží rovnováhu pro střelbu. Tento pohyb lehce posune ramena vpřed a to před úroveň kolen. Ano, kolena jsou trochu ohnutá, ale jako vedlejší produkt snížení boků směrem dolů.
To, co mnozí mladí hráči dělají špatně je, že kolena ohnou jako první. Když hráč ohne při jumpu kolena jako první, tak se automaticky dostane mimo svoji rovnováhu, protože kolena se ohnou vpřed přes prsty nad nohou. To způsobí, že hráč se pohne vpřed a to eliminuje šanci na střelu z výskoku (jumpshot).Výskok je při jumpu podmíněn snížením boků a rameny vpřed. S rameny vpředu může hráč při střelbě pohnout rameny nahoru a vzad a tím docílit vysokého oblouku při odrazu ze snížených boků na rozdíl od ploché střely, ke které nutí hráče ohnutá kolena.



V životě není žádné jistoty, jen příležitost
Douglas MacArthhur




Hra: Herní set proti zóně 2-3

Varianta 1: rotace rozehrávačů...



Video: Zajímavá a užitečná hra 4-1



Většina toho co umím a moje filosofie koučování se rozvinuly po velkých frustracích
Dick Bennett


Brian Mc Cormick- Rozvoj basketbalové inteligence úvod

Charakteristika inteligentního hráče
- Vybere si nejlepší variantu v kratší době
- Hledá nejlepší volbu z daných alternativ a kalkuluje s riskem, který každá sebou přináší, až udělá správné rozhodnutí
- Zná tu správnou herní variantu, kterou má použít, a to v kterýkoliv moment zápasu ve vztahu ke skóre a k času
- Neuspěchá nic a vždy se cítí bezpečně a spolehlivě, když jde do pohybu
- Neztrácí přehled po celém hřišti a vždy má dost času pro zahrání akce
- Vyvažuje riskantní záměr a snadnou hru
- Adaptuje se na změnu situace
- Ví kdy a kam přihrát, a kdy je lepši ohrozit koš nájezdem
- Má velmi dobré vnímání spacingu (prostoru), správně odhaduje vzdálenost mezi ním a    spoluhráčem anebo obráncem
- Ví, co udělá s míčem ještě dříve, než ho chytí
- Svojí kreativitu dává ve prospěch týmu
- Ví jak hrát bez míče


„Struktura rozpoznávání vlastností ve sportu“ popisuje 3 elementy nutné pro úspěch ve sportu:
1. Schopnost dělat rozhodnutí: vědět co dělat
2. Motoricky dovednostní způsobilost: být schopen fyzicky to dělat
3. Positivní mentální stav: být motivován a odhodlán to dokázat


Rozvoj basketbalové inteligence se soustředí na první element, tj. na dovednosti vyžadující rozhodování. Aby hráči mohli dovednosti uplatňovat, potřebují mít také fyzickou schopnost, motivaci a odhodlání. My se primárně zaměřujeme na ne úplně snadno uchopitelné dovednosti, vedoucí ke schopnosti dělat rozhodnutí, která vedou k oddělení elitních hráčů od těch průměrných.
Basketbal je velice rychlá hra, která vyžaduje po hráčích, aby dělali rozhodnutí ve zlomcích vteřin. Hráči, kteří předvídají a dělají rozhodnutí rychleji než jejich protihráči, mají rozhodující výhodu a hráči kteří dělají rychlejší a přesnější rozhodnutí, prokazují basketbalovou inteligenci.
Basketbal má přitom tendence být tradicionalistickým sportem, tj. věříme, že hráči se rodí s přehledem na hřišti a s vysokým basketbalovým I.Q., takže ignorujeme jeho rozvoj. Trenéři a hráči věří v jejich přirozenou kvalitu a tato víra je infiltrována do celého systému jejich rozvoje, který zdůrazňuje raději získávání talentovaných hráčů než rozvoj dovedností hráčů na stávající soupisce.
Tyto dovednosti však mohou být trénovány. Hráči mohou zlepšovat svoji předvídavost „ dejme tomu jako výsledek vytříbené schopnosti vybírat si lepší podněty a ignorovat nepodstatné zdroje informaci“. Abychom rozvinuli basketbalovou inteligenci, musíme rozvíjet drily rozvíjející vnímavost tak aby věděli co číst, kdy to číst a jak reagovat na to co přečtou. Z tohoto důvodu je žádoucí změnit náš přístup k rozvoji dovedností tradičním trénováním, protože technický přístup neumožňuje zvyšovat herní inteligenci. Rozvoj basketbalové inteligence umožňuje jiný přístup, založený na globální trenérské metodice, na taktickém přístupu na rozdíl od technického přístupu.

V tom úplně čirém slova smyslu globální trenérskou metodou je samotná hra. Na druhém konci spektra je analytická metodologie kde trenér používá velmi exaktní instrukce.
Při používání analytické metodologie, trenér říká hráči, kam přesně má dát nohu, kam má nohou pohnout a kam má jít .Za tímto účelem určí dril, kdy útočící hráč začne na trojkové čáře, udělá jab step (výpad nohou), crossover(dribling) a krok směrem ke koši. Trenér koriguje každý pohyb, dokud není perfektní, kdy hráč posune nohu např. o 15 cm při jab stepu, prohodí míč pod koleny a jde okolo imaginárního obránce na koš.
Při použití globální metodologie, kouč určí scénář hry 1na1 a přikáže hráči hrát na koš. Perfektní metodika je někde uvnitř tohoto spektra a je závislá na dovednostní úrovni a zkušenosti hráčů.
Nicméně, globální trenérská metodologie pomáhá hráčům rozvíjet dovednosti dělat rozhodnutí, nutné pro úspěšnou hru.
Analytická metodologie používá technický přístup k rozvoji dovedností. Tým trénuje a rozvíjí individuální technické dovednosti (střelba, přihrávky, dribling) a nechává na hráčích, aby odkryli sami jak použít tyto dovednosti v dynamickém herním prostředí (Villepreux). Technický přístup vyžaduje hodně herní strategie trenéra, tj. hraje spíše herní sety, ve kterých se snaží získávat dobré střelecké pozice.

Globální metodologie využívá taktický přístup k rozvoji dovedností. Spíše, než cvičení individuálních dovedností izolovaně, hráči rozvíjí své technické a taktické dovednosti současně při hře a při modifikované hře. Hráči používají svojí znalost taktických dovedností k produkování dobrých střel. Hráčův úspěch v zápase je závislý na jeho schopnosti přečíst hru, udělat rychle vhodné rozhodnutí a zahrát herní situaci v dynamickém prostředí.
Samotná hra nepřináší fixní situace, které se neměnně opakují. Když se hráč naučí jab step a crossover v izolovaném prostředí s trvalým trenérovým dozorem, tak se nepřizpůsobuje přítomnosti obránce. Následně v zápase, kdy je obránce na hřišti, tak právě obránce vytváří novou dovednost. Hráč nemůže předurčovat jab step a crossover, ale místo toho se musí přizpůsobit obránci a jeho reakci na jab step.
Schopnost rychle a efektivně měnit naučené dovednosti je možné pouze, když je hráč vystaven systematickému rozvoji jeho intelektuální kapacity. (Wein). Globální metodologie a taktický přístup poskytují systematický rozvoj hráčovi intelektuální kapacity, protože trenérova zpětná vazba se koncentruje spíše na správná rozhodnutí hráče než na preciznost jednotlivé dovednosti. Hráč se učí dovednost spíše proti obránci, než v izolaci, takže je připraven na obránce v zápase.

Model učení her pro jejich pochopení je vybudován na základě globální trenérské metodologie a taktického přístupu. Zahrnuje 6 kroků (Butler a McCahan)
1. Hra stanoví pravidla, vybavení prostor, hráčskou kategorii kde všichni hrají
2. Poznání hry: Hráči se učí a respektují pravidla
3. Taktická připravenost. Hráči rozumí hře – umí řešit herní situace v zápase
4. Dělat správná rozhodnutí. Hráči trénují elementy jak se rozhodovat, tedy:
- Selektovaná pozornost: věnování pozornosti důležitým podnětům
- Předvídavost: předvídání reakcí soupeře
- Používání vhodných dovedností
5. Provádění dovedností: Hra motivuje hráče, aby se učili dovednosti, a rozvoj dovedností zvyšuje herní výkonost
6. Výkonnost: Hráči se zlepšují, jak tento cyklus pokračuje

Pro mladé hráče nebo nováčky, modifikujeme hru tak aby naučila základní dovednosti v zábavném prostředí, kde dostávají prostor k využívání těchto dovednosti. Mladší hráči trénují v rámci většího prostoru, zatímco pokročilejší potřebují trénovat v těsnějším prostoru. Při technickém přístupu, když chce trenér osvěžit tréning, přidá zábavný dril, např. štafetový závod nebo podobnou soutěž. Avšak štafetový závod neučí herním dovednostem. Kolikrát potřebuje hráč jít přímo od základní čáry k základní čáře?
Namísto toho, model učení her pro jejich pochopení používá modifikované hry, např. rugby 2 na 2, aby tak vytvořil prostředí učící soutěživosti, kdy hráči trénují rychlostní dribling a otevřené dvojtakty, ale přitom používá základní herní pravidla a učí hernímu spádu a strategii.. Hra není pouze závodem, ale útok se snaží skórovat, obrana zastavit útok a získat míč pro vlastní skórování. Zavedení hry jako Rugby 2na2 mezi mladé hráče nebo nováčky namísto štafetových závodů uvádí hráče do hrací formy, generuje pochopení hry, zavádí základní taktické schopnosti (střelba z jumpu x dvojtakt, přihrávka volnému hráči), začíná s rozvojem dovednosti rozhodování se hráče ( raději přihrávku nebo dribling, raději zastavit míč nebo chránit koš) a trénuje přitom ty samé dovednosti jako štafetový závod (dribling, přihrávky, střelba)



Jak hráči získávají více zkušeností, tak cyklus pokračuje, tím jak hráči rozvíjejí náročnější dovednosti prostřednictvím hry. Hráči trénují střelbu nikoliv podle instrukcí trenéra. Ale používají zakončení podle postavení obránců. Trenér přidává na komplexnosti cvičení založeném na schopnostech hráčů, zkušenosti a výkonosti.
Rozvoj basketbalové inteligence zabere mnohem více času a je to těžší proces, než naučit hráče pár herních setů, dobře zorganizovaný protiútok a základní obranné schéma. Nicméně, každý si přeje mít hráče s basketbalovou inteligencí: hráče, který vždy dokáže být na správném místě a hrát tu správnou hru. Bývá obvyklé, že hráči, kteří mají pokročilou dovednost správně se rozhodovat a dovednost předvídat, což charakterizuje inteligentního hráče, jsou těmi hráči, kteří se dostávají na vyšší herní úroveň
Někteří velcí trenéři používají analyticko technický přístup. Nedovolí tak hráčům rozvinout jejich basketbalovou inteligenci. Hrají jeden herní set za druhým a odrazují tím hráče od myšlení. Když však tito trenéři mají úspěchy i na nejvyšších úrovních, proč by oni trávili čas rozvíjením basketbalové inteligence?
Pak však mnozí trenéři kritizují dnešní hráče, že „ neumí hrát“: Brzo poté co přebral funkci Head Coache v Charlott Bobcats, řekl Larry Brown: „ Věci které hráči neumí, docela otřásají mým vědomím… Jako když jsi na slabé straně v obraně a musíš vidět míč a svého hráče, nebo mluvit v obraně, nebo odmítnout míč na jednu přihrávku, nebo přihrát prvnímu volnému hráči namísto fintování před obráncem. Je přece nějaký důvod, proč je volný, ne“?
Hráčům chybí tato hráčská inteligence, protože trenéři cítí tlak na sebe, co týče vyhrávání zápasů, takže musí převádět ihned výkony a nemají čas k rozvoji basketbalové inteligence, protože to je dlouhý proces. Trenéři se soustředí na nejrychlejší způsob jak se zlepšovat než na ten dlouhodobý. Tento přísný a autoritativní styl koučování nerozvíjí herní inteligenci .
Přistupovat k týmu s úmyslem rozvinout basketbalovou inteligenci nutí kouče používat odlišnou strategii od trenéra, který chce memorizovat herní sety. Tento trenér si musí být jistý tím, že se hráči zodpovědně učí tomuto způsobu hraní, musí akceptovat chyby jako součást procesu a musí vzbuzovat v hráčích otázky. Musí se také soustředit dál, než jsou jen momentální výsledky. Tedy trenér, který se rozhodne rozvíjet basketbalovou inteligenci, se zavazuje ke stylu, který je orientován na filosofii, jež je dlouhodobě orientována na hráče. Když hráči dostávají více svobody a vědí, že mají důvěru kouče, tak se více naučí a zároveň je to pro ně větší zábava. Velice rádi pak řeší problémy v různých situacích na hřišti, protože mají mentální dovednosti k vybrání si správného řešení.
John Wooden vychovával hráče, kteří byli kreativními řešiteli problémů. Učil, že to jsou soupeři, kteří určují odpovědi (reakce) hráčů v průběhu hry.

Driblér č.8/12

přidáno: 24. 9. 2012 12:10, autor: Tomas Cada   [ aktualizováno 24. 9. 2012 14:06 ]



Basketbalu je jedno jakou máš barvu kůže. Je mu jedno jakým jazykem mluvíš anebo jaké náboženství vyznáváš. Nevadí mu jestli jsi malý nebo velký, rychlý nebo pomalý. Chce po tobě jenom abys hrál, soutěžil, prohrával s důstojností a vyhrával s pokorou.
Jim Calhoun



Hal Wilson:Co musíš udělat před prvním zápasem!!!

Pevně věřím, že důkladná příprava pomáhá dostat to nejlepší z hráčů jako individualit i z
týmu jako celku.My si připravujeme náš instalační plan před tím, než začnou první tréninky.
Je to plán toho, co budeme dělat na každém tréningu, který nám umožní co nejlepší přípravu do prvního zápasu.


Proč potřebujeme instalační plán? Zde jsou 3 důvody:

1. Příprava je zásadní pro důvěru!Když máš důvěru v to co učíš jako kouč, pak i hráči
budou mít vice důvěry. A když budou věřit vice tomu, co učíš, budou mít vice důvěry v sami
sebe a ve své spoluhráče, což vede k lepší hře.

2. Když nemáš instalační plan, pak je snadné se nechat v tréningu ovlivnit tak, že člověk
ztráví mnohem vice času na jedné věci,než je potřebné a pak nemá čas na pokrytí všeho co měl v úmyslu.

3. Vytvoření plánu tě nutí eliminovat věci, které nejsou podstatné a nutí tě být vice
efektivním Také tě to učí dívat jestli progrese toho co učíš je dobře nastavena.Navazují na
sebe dovednosti a drily, nebo jsou čistě nahodilé?


Jak vypracovávám takový instalační plan a co by v něm mělo být?

1.
Rozpracuj svůj plán do malých částí,které do sebe zapadají a dávají smysl. My
preferujeme metodu celek-analýza-celek tzn. rozeber svůj koncept do menších proveditelných částí a potom je sesaď dohromady. Nicméně můžeš jako první vysvětlit kompletní celek.
Například, předtím, než budeme učit presing jako celek,tak učíme, jak vytvářet pasti. Tato
pravidla jak dostávat útočníky do pasti pak používáme v jakémkoliv schematu,který v průběhu sezony uplatňujeme (tj. pasti při osobní nebo zonové obraně na vlastní polovině nebo při celoplošném presingu). Ale netrénujte 30 minut drily dostávání útoku do pasti aniž by hráči věděli,kdy můžou tyto drily použít!

2. Krokování. Nepokoušejte se zahrnout do plánu příliš mnoho věcí příliš rychle, protože
jinak budou hráči I trenéři frustrování. Chceme vybudovat důvěru v náš plán a pokud jsou lidé frustrováni nebo nerozumí co se děje, nezískají k tomu důvěru. My například věsíme plán tréninku na stěnu před každým tréninkem, aby ho hráči viděli.

Vrcholem každého plánu jsou 3 důležité věci:
-motto dne pro útok
-motto dne pro obranu
-myšlenka dne (obvykle motivační věta,která odráží danou situaci).

Hráči by to měli znát a dokonce tyto 3 věci citovat (musí být krátké) po rozcvičení týmu, kdy se scházíme na hřišti dohromady. Když to dotázaný hráč nezná, dochází k potrestání týmu.To pomáhá týmu mentálně se soustředit na každý trening.Tento důraz na téma dne pak koresponduje s jednotlivými drily. Na příklad- téma v obraně pro trénink je “žádný postoj, žádná šance” Pak v tomto tréninku děláme především drily na obranný postoj, obrana hráče s míčem apod.

3. Co je důležité před prvním zápasem v útoku

Překonání presingu
Pravdivý příběh: ve druhém roce mého působení na střední škole jsem se také stal hlavním
koučem. Byl jsem tak rozrušen všemi věcmi, které jsme měli trénovat, že jsem nezahrnul do svého plánu do svého prvního zápasu jak překonávat pres. Jistě tušíte co se stalo. Celý ten útok, který jsme nacvičovali byl k ničemu, protože jsme se nedostali s míčem za půlku. To nebyla chyba hráčů, byla to moje chyba, protože jsem je na to nepřipravil

Rychlý protiútok
Prvotní protiútok znamená organizaci celého týmu po získání miče( po koši, po neúspěšné střele po ztrátě). Některé týmy mají numerický protiútok, kde každá pozice má svoje určené místo. Například hráč 2 běží po pravém křídle. V některých týmech hráči pouze mají určená místa (křídlo, pod obroučkou,trailer, rozehrávač). Uč své hráče, co jsou to dobré střely při drilování přesilovkových situací (když my máme v protiútoku vice hráčů než obrana). My děláme 2na 1 nebo 3na2 každý den a učíme hráče jak skórovat.

Sekundární zakončení z rychlého protiútoku
Co dělá tvůj tým, když nezakončí z rychlého protiútoku? Universita “Severní Karolína” je
pověstná pro její Carolina break, který zahrnuje zadní clonu na trailera po přenosu mice ze
strany na stranu, jako jednu z vice variant.Učil jsem toto schema velmi poctivě, ale po
vyhodnocení mého program jsem zjistil, že jsem strávil velké množství času v tréningu na
tomto zakončování, ale v zápase jsme to téměř nepoužívali. Pravdivý příběh: změnil jsem
školu někam,kde jsme měli docela nevýhodu co se týče atletičnosti hráčů, takže jsem se snažil impementovat útočný system Princeton. Zavolal jsem trenérovi, který jej úspěšně provozoval a zeptal se ho, jak přechází ze sekundárního zakončení do útoku Princeton. Odpověděl mi, my sekundární zakončení nehrajem, přecházíme rovnou do našeho útoku.Tak jsem take vynechal Sekundární zakončování a tudíž veškerý čas místo toho jsem věnoval dovednostem a překonal školní rekord v počtu vítězství v sezoně s týmem, který např minulou sezonu prohrál 10 zápasů v řadě.

Herní sety
Rádi hrajeme tzv. Herní sety proti osobní obraně i proti zone, abychom ušetřili čas a
zjednodušili věci. Máme také jasný plan her včetně izolace posta, izolace hráče pro nájezd, set na trojkové zakončení nebo set.kde probíhá clona na míč. Měj jistotu, aby jsi měl dostatek těchto variant, protože nikdy nevíš, jaké slabiny ukáže soupeřův tým a musíš mít varianty, které tví hráči trénují a důvěrně znají.Jako příklad může být clona clonícího hráče, nebo podání miče tzv. handoff.

Co dělat, když herní sety nefungují
Co děláš, když herní sety nefungují, někdo zapomene hru, nebo hra nebyla určena? Dáváme našim hráčům rámec, v jakém mají hrát. Rád o tom uvažuji jako o jazzové hudbě. Jazz má enormní množství svobody v notách, které hraje, ale hraje se v daném rámci, který všichni v kapele respektují.
Pravdivý příběh: Můj trenér za kterého jsem hrál jako junior měl ve zvyku rozehnat náš
chumel zvoláním 1,2,3 streetball, protože nevěřil ve strukturovaný útok. Na nás to však tak
moc dobře nefungovalo, možná kdybychom byli lepšimi hráči než soupeři, ale to jsme my
nebyli.

Speciální situace
Tak například aut ze základní čáry, aut od postranní čáry, situace ve vztahu skóre a čas (např. prohrávání o 3 body pár vteřin před koncem, vedení o 10 bodů 2 minuty do konce atd)
Pravdivý příběh: na počátku mé kariery jsem ve spěchu nakreslil o timeoutu speciální situaci a zahráli jsme ji špatně. Po tomto zápase jsem nakreslil všechny speciální situace na tvrdé kusy papíru, měl jsem je pak na zápase a v případě nutnosti vytáhl tu správnou kartu a vysvětlil. To se nám osvědčilo.A samozřejmě na konci tréninku trénujeme speciální situace, takže hráči jsou na ně zvyklí.




Můj táta míval na stole malý nápis. Čím větší máš hlavu, tím snadněji se dostaneš do bot. Phil Jackson



Dril: Střelba kombo soutěžní

Každý hráč má míč...




Výňatky z Denver Nuggets kliniky pro kouče

Vemte prosím na vědomí že se jedná o sbor poznámek, nikoliv celistvý text.

Přechod do útoku a útočný basketbal
Kouč Karl věří v to, že musíš soupeře utahat,ať vypracovaným útokem na útočné polovině,
nájezdy, obranou apod. Filosofii kouče Karla je zničit soupeře velmi pohyblivým a atakujícím útokem. Nuggets chtějí po celou dobu zápasu ve velkém pohybu pracovat na zakončování a reakcích po netrefených střelách.
-Z nějakého důvodu, rozhodčí pískají více faulů při přechodu hřiště než na útočné polovině.
- všechno je lepší provádět co nejrychleji, bez ohledu na typ akce
- útočné doskakování je úspěšnější při střelbě ihned po rychlém přechodu o 10%
-Karl chce po hráčích, aby ohrožovali koš rovnou z přechodu,

Raději chce mít svůj tým divoký a rychlý, než aby se dostával příliš do hry kolem Jejich
cílem je získat 30 šestek, 30 dvojtaktů a 30 asistencí každý zápas.
John Welch věří, že opravdovým testem hodně běhajícího týmu,je jak běhá po vstřeleném
koši. Dále věří,že hrát úspěšně rychle znamená mít určeného hráče pro vyhazování a určené strany pro křídla. Čím rychleji hraješ, tím důležitější je výběr střelecké pozice. Největší chybou, kterou zaregistroval u rychle hrajících týmů byly špatné střely.
Nuggets chtějí skórovat z nájezdů a z otevřených trojkových pokusů. Nechtějí dlouhé dvojky anebo atletické jumpy .Kouč Karl vyžaduje po hráčích více nájezdů. Jeho pravidlo je: když jsi na úrovni svého obránce nebo za ním jdi do koše .Když je tvůj obránce před tebou sprintuj do rohu.
Kouč Karl nemá rád samoúčelnou přihrávku vpřed. Pouze vyžaduje po středním rozehrávači, aby přihrál do střelecké pozice. Jinak chce, aby míč zůstal pod kontrolou středního rozehrávače. Úkolem tohoto hráče je vytvořit problém pro obranu. Pokud se zbaví míče, tak se zbavuje možnosti problém vytvořit.

Nuggets vždy posílají dlouhého hráče pod koš a pak na slabostranný zkrácený roh. 
Upřednostňují volnou šestku pro nájezd než hráče vyhledávajícího pozici pod košem
Karl chce 3 věci při přechodu:
1.Spacing (dodržování zásady dostatečné vzdálenosti od sebe)
2. Svobodu
3.Nájezd

Kouč Karl nevěří na sekundární zakončení po protiútoku. Věří, že to ničí samotný rychlý
protiútok. Nemá rád mechanický přenos míče po perimetru, chce po hráčích nájezd
Nuggets přecházejí z rychlého protiútoku do útoku, který nazývají „Random“ (náhodný
výběr). Je podobný útoku „Dribble drive offense motion“ tedy systému agresivních nájezdů.
Nejdůležitější je přitom spacing(dodržování vzdáleností hráčů od sebe).Mají 2 hráče v rozích, 2 místa pro rozehrávače a slabostraného pivota. Cílem je nájezd a vyhození na volného hráče.Učí hráče atakovat tzv.closeout (dobíhání obránce k hráči s míčem) a to pohybem ještě před chycením míče.Získávají tím náskok, který se jen těžce brání. Důležitý je u toho spacing a výběr střelecké pozice. Když hráči útočí na koš, mají nejlépe jeden dribling a odraz k obroučce z jedné nohy.

Karl je přesvědčen, že je těžké bránit nahodilé clony. Takže nemá pravidlo ,kdo staví clonu a z jakého úhlu. Dává svobodu clonit kdykoliv. Obzvlášt je má rád při rychlém přechodu do
útoku.
Rovněž kouč Karl preferuje nahodilý post-up tedy získání pozice pivota blízko ke koši.Přitom na jeho opětovném získávání prostoru je kladem velký důraz. Vždy musí být volá cesta středem ke koši. Hráči, kteří najedou a vyhodí, musí ven ze šestky.
Dále kouč Karl nemá rád příliš kontaktní a tvrdé clony. Preferuje clonu, kdy obránce neví, zda má vykročit či ne do driblingu.

Karl není přítelem zpomalování hry ke konci zápasu. Vyhrávají zápasy s přechodem do útoku a ihned střelbou za tři body. Když je zapotřebí respektovat čas ke konci zápasu, raději má rozhovor mezi 4 očima se středním rozehrávačem, než dát pokyn týmu ke zpomalení hry.
Nechce říkat nic, co by bylo kontraproduktivní jejich herní mentalitě. Na konci zápasu
nevyhrávají lepší, ale chytřejší týmy.

Obrana
Velký důraz je kladen na velmi tvrdou (namáhavou) hru v obraně , blokování střel. Vedou si
statistiky, kolik střel bylo bez bloku.. preferována jsou jednoduchá schémata, kouč Karl věří, že to umožňuje hráčům hrát tvrději.
Základní pravidlo je žádný dvojtakt (nájezd). Chtějí, aby soupeři stříleli těžké dvojkové
pokusy.Heslem je nepusťte je do šestky. Hoňte je po perimetru a nechte je hrát ve střední
vzdálenosti.
Nuggets rozlišují tzv horké přistupování (ke střelci) a studené (k nájezdovým hráčům).
Velký důraz je kladen na minimum faulů, věří, že je to jedním z klíčů k úspěchu.Pravidlo k
návratu do obrany je, že chtějí.aby po střelbě šli hráči z rohů.
Kouč Karl nemá pravidlo jak bránit clony. Nechává velké hráče rozhodovat, jak je bránit. Tím znemožňuje skautování jejich hry a plánování útoku proti nim. Znova, věří ve schopnost hráčů hrát agresivněji, když nejsou svázáni pravidly.
Trenéři konzultují s veterány, jak si myslí, že by měli soupeře bránit, pak je nechávají vést na tréninku tuto sekci a tím jím předávají i určitou odpovědnost. Karl mluví o konstantní debatě, kterou vede s hráči.Hráči chtějí debatovat vše- obranná schémata, match-ups apod. Tento jejich vklad pak eliminuje zbytečné debaty. To poslední co chtějí trenéři, je debata v 10 hodin při střeleckém tréninku.

Filosofií kouče co se týče skautingu je eliminovat největší problém. Když např. hrají s
Hornets, nezajímají ho herní sety soupeře, ale Chris Paul. S 15 zakročeními pivotů v zápase bude žít.Nechce být umlácen problémy. Pokud mu dělá potíže v zápase konkrétní clona, tak to je to co adresuje hráčům. Chce zachovat vše jednoduché.

Dvě zásady koučování nakonec:
1. Když nejsi schopen respektovat, že jsi ty ten důvod, proč tým prohrává, tak nekoučuj
2. Nech své hráče hrát. Nepřekoučuj je (míněno příliš mnoho zasahování do jejich hry)


Tvá schopnost tě může dostat na vrchol, ale potřebuješ charakter, aby ses tam udrželmentálně,morálně a fyzicky. John Wooden




Myslím, že každý může být lepší, než si on myslí a já ho to nenechám diktovat-já to budu diktovat 
Bob Hurley


Před zahájením sezony

Ohodnocení práce kouče, do každé řádky přiřaď známku
Musí se zlepšit      Mělo by se zlepšit      Může se zlepšit      Skvělé
    1                              2                                  3                      4


Příprava dovedností
Dobře zorganizovaný a provedený trening
Včasný začátek tréningu a důkladné zahřátí
Fyzický rozvoj a posilování
Rozvoj a zlepšování individuálních dovedností hráčů
Identifikace role každého hráče a jeho odpovědnosti
Schopnost rozboru a výuky útoku
Schopnost rozboru a výuky obrany
Příprava speciálních situací
Vědomá práce nohou hráčů
Stálé lpění na týmové snaze
Pomáhání a povzbuzování při tréningu
Tvrdá práce na zlepšování hráčů

Zápasová příprava
Skautování a herní příprava
Dobře připravený herní plán
Znalost pravidel
Rozhodnost a soustředěnost
Využití hráčů a střídání
Schopnost myslet a reagovat pod tlakem
Schopnost koučovat při nepřízni osudu
Nápomocnost při zápase
Útok: jeho rozvinutí a provedení
Obrana: její rozvinutí a provedení
Speciální situace: auty apod
Time out : jeho využití a provedení
Poločas: analýzy a opatření
Čas: práce s časem a zvládání koncovek zápasů

Po zápase
Statistická analýza a vyhodnocení hry
Rozbor videa a analýza
Identifikace a posílení dobrých útočných výkonů
Identifikace a posílení dobrých obranných výkonů
Rozpoznání obranných problémů
Rozpoznání a posílení dobrého individuálního výkonu
Hodnocení hry asistentem a komentářeZaznamenávání poznatků pro příští zápasy
Využití poznatků ze zápasu v dalších trénincích


Když se zdá být všechno pod kontrolou, tak jednoduše nejsi dostatečně rychlý
Mario Andretti

Driblér č.7/12

přidáno: 24. 6. 2012 2:44, autor: Tomas Cada   [ aktualizováno 24. 6. 2012 2:51 ]



Vím, že strach je pro některé lidi překážkou, ale pro mě je jen iluzí…. Prohra mě naučila zkusit to příště ještě tvrději. Michael Jordan


Návrat do obrany – jsi spíše Tom Izzo nebo Dick Bennett?

Proč je toto důležité?
Když budeš chtít po většině trenérů, aby popsali,co ten basketbal je, tak když to zjednodušíme na základní principy, odpoví bud obrana, nebo útok. Což je samozřejmě pravda,ale např. Bobby Knight je přesvědčen, že základním komponentem basketbalu je tzv. transition, tj přechod hřiště z jedné poloviny na druhou. Zkus se nad tím zamyslet… když máš např. dobrý tým v obraně na vlastní polovině, ale připustíš snadné zakončení soupeře při návratu do obrany, jak je tedy dobrá tvá obrana? V tom nejhorším scénáři, když tví hráči nebourají desku při útočném doskoku a ani nejsou včas zpátky na obranné polovině, kde pak vlastně jsou? Budeme tedy věnovat pozornost dvěma různým filosofiím, co by měl tým dělat po neúspěšné střele.

Útočný doskok nebo limitování příležitostí při přechodu hřiště
Jako kouč máš v zásadě 2 volby co se týká návratu do obrany. Pamatuj, že nemůžeš být dobrý ve všem, při takové snaze hrozí, že nebudeš dobrý v ničem.Na příklad, když budeš chtít tzv. rozbíjet útočně desku (velmi agresivní doskok) a zároveň očekáváš, že soupeř nebude snadno skórovat z nájezdu po rychlém protiútoku, tak připravuješ svůj tým na porážku. Vyber si a zdůrazňuj filosofii, která více vyhovuje talentu tvého týmu. A také vezmi v úvahu to, že volba trenéra by měla odrážet jeho ofenzivní filosofii.

Filosofie útočného doskoku
Tom Izzo, jeden z velkých koučů Michigan State založil svůj program na víře, že většina týmů není dobrá při obranném doskoku. Jeho tým je mezi lídry v doskakování od doby, kdy převzal program týmu Spartanu. Tráví nejméně 15 minut každého tréninku získáváním návyků při útočném doskoku. Učí se dopichování, získávání míčů při útočných doskocích. Vedlejším produktem této tvrdé práce je to, že tým je skvělý při obranném box outu, protože jsou zvyklí jít do boje z každého tréninku. Většina týmú takto při doskoku o míč nebojuje.

Základní principy útočných doskoků
Zvol si tuto filosofii, když máš lepší atlety,než většina soupeřů
Rozehrávač zůstává na půlící čáře a ostatní jdou na útočný doskok
Důraz dávej na to, že 70% všech střel se odráží na slabou stranu a zde získávej převahu v doskoku
Uč hráče odpichovat míč v momentě,kdy jej nemohou stáhnout pod svojí kontrolu.
Zachovávejte míč- živý, odrážejte jej o desku
Oslavujte útočné doskoky
Neakceptuj to, ale buď připraven na častější rychlý protiútok soupeře

Filosofie limitování příležitostí k rychlému protiútoku
Na druhé straně, jiný velký trenér Dick Bennett z Washington State věří v to, že je nutné kontrolovat transition (přechod přes hřiště), takže posílá 2-3 hráče v závislosti na soupeři zpět, aby neutralizovali příležitosti k rychlému protiútoku. Jeho týmy tradičně udržují soupeře pod 60 body v zápase. Filosofii trenéra Bennetta je, že jeho tým je lepší než tvůj na útočné a na obranné polovině hřiště. Jeho tým hrál presink jen pokud prohrávali před koncem zápasu a hráli pouze osobní obranu. Jinými slovy, nebylo těžké pro soupeře se připravit na jeho hru, ale přesto byl jeho tým těžko k poražení, protože byl velmi precizní v tom, co praktikoval

Základní principy limitování příležitostí k rychlému protiútoku
Vyber si tuto variantu, když máš méně atletický tým než ostatní týmy v soutěži. Pošli rozehrávače na svojí šestkovou čáru a křídlo na půlící čáru. Jinou variantou je poslat střelce zpět současně s oběma obránci.
Zdůrazňuj, že nedopustíte žádné zakončení rychlého protiútoku nájezdem do koše.
Pracuj denně na celoplošných obranných situacích.
Uč hráče jak chceš, aby nabrali útočníky a pamatuj, že tě poráží otevřené střely, ne přebírání útočníků v protiútoku.
Zvol způsob útočení, který umožňuje i vyváženost pro obranu, např: vynech hry v postavení 1-4 dole, nebo flex. Namísto používej 2-3 v horním postavení nebo útok v postavení 4-1

Připrav hráče jak nejlépe umíš tak, abys dosáhnul jejich potenciálu a tak je dostal do pozice, kdy mohou nejlépe uspět. Transition bývá často přehlíženou činností a trenéři se musí od počátku rozhodnout, jak se jejich tým bude chovat při návratu do obrany. Uč je toto po celý rok a klaď na to důraz v trénincích i v zápasech. Věřím, že ti tento článek pomohl pochopit dvě základní filosofie návratu do obrany.





Dril: Obranný pohyb s kužely

Toto je jednoduchý a zábavný dril ....



Video: Pohyb in&out (dovnitř ven) z 5 star campu




Nic není tak velkou sabotáží pro vítězství jak strach z prohry, Mario Cortes



9 tipů jak zlepšit dribling

9 tipů od trenéra Dona Kelbicka


1. Používej tvrdý dribling. Čím vícekrát je míč v tvé ruce, tím více jej kontroluješ.Čím tvrději dribluješ, tím rychleji je zpět v tvé ruce

2. Měj vždy hlavu vzhůru. Dívej se na obroučku nebo na místo na zdi při každém tréningu

3. Používej tvé prsty ke kontrole míče, ne tvoji dlaň

4. Používej představivost- Představuj si kde a jak použiješ jednotlivé typy driblingu

5. Uč mentalitu – V dnešní hře se používá příliš mnoho bezúčelného driblingu. Já učím to, že základním smyslem zahájení driblingu je nájezd. Když tu příležitost nemáš, tak nezahajuj dribling.

6. Basketbal je hra vzdáleností. Nauč se prodlužovat svůj dribling. Snaž se získat postavení s jedním driblingem. Neporazíš obranu driblingem, ale pohybem nohou, od obrany se driblingem oddělíš

7. Basketbal je hra úhlů. Snaž se pohybovat v přímých linkách. Když se snažíš hrát tzv. Východ-Západ (to co tě dostává k postranní čáře), tak to nahraď pohybem Sever-Jih (přímo ke koši)

8. Nedělej 2 údery tam, kde ti stačí jeden

9. Trénuj mimo svoji komfortní zónu. Pohybuj se rychleji, než jsi zvyklý ,když děláš nový dril, nenech se odradit tím, že ti míč utíká. Když trénuješ jen to, na co jsi zvyklý,.nikdy se nezlepšíš



Otázka pro Randy Browna

Můžeš mi poradit, co mají dělat mí rozehrávači před nájezdem a při nájezdu?


Odpověď:
Jako u všech ostatních dovedností je řada drilů,které mohou ovlivnit konečný výsledek. Pojďme se podívat na tajemství, která vedou ke skórování u obroučky. Budeme analyzovat to, co se děje před a při nájezdu.
Je mnoho elementů ,které je nutné vzít v úvahu, když analyzujeme tuto dovednost. Jde o umění skórovat z driblingu, což je trochu protipólem toho, když kouč jednoduše řekne „najeď do koše“.


Před nájezdem:
- Je nutné zbavit se svého obránce. Samozřejmě k tomu je mnoho cest.
- Je nutné vědomí, že je hráč na otevřené straně pro únik.On vidí, jestli nájezd je možný


V průběhu nájezdu:
- Když se dostane útočník za obránce, tak se musí hráč s míčem rychle zorientovat na hřišti. Dobré týmy ho nenechají jen tak volně najet do koše. Budou mít vždy určitou úroveň výpomoci při ruce. Tím zorientováním se mám tedy na mysli jednak vnímání cesty do koše a jednak příležitosti k přihrávce.
- Vždy jsem zdůrazňoval zastavení pomocí jumpstopu nebo tzv. stride /tj zastavení raz dva), aby hráč kontroloval jednak svůj pohyb a jednak míč. To je moment ,který často děti dělají špatně. Jsou přesvědčeni, že nájezd až pod koš je to správné, čímž eliminují všechny asistenční možnosti. Mnozí hráči pak vyskočí do vzduchu, aby něco zahráli. Na rozdíl od toho je jumpstop a pivotování vhodným momentem při nájezdu. Umožňuje kontrolu, držení rovnováhy, správné rozhodování se, střeleckou nabídku a možnost přihrávky.
- Pokud je volná cesta do koše, pak je nutné nejagresivnější možné zakončení. Někteří hráči to zvládají z jedné nohy, jiní potřebují jump.



Vím, že když nepracuješ na své hře, tak někdo jiný určitě ano a až se setkáte, tak tě porazí



Hra: Aut od půlící čáry

Je autem pro rychlé zakončení...



Video: Stutter step (pohyb nohou, který zmrazí obránce) z 5 star campu




Daly Chuck, když budeš muset hráče prosit, aby hráli, tak to fungovat nebude



Poučení z ofensívní hry v NBA kouč Dave Stricklin

Z pohledu ofensívy, je velmi zajímavé pozorovat letošní playoff v NBA. Prakticky každý tým hraje pick and roll, i když důraz na jeho jednotlivé aspekty může být různý, Rajon Rondo chce najet a přihrát střelci na perimetr, James Harding chce najet do koše a Russell Westbrook rád najede za clonu a zakončí jumpem.

Když se nestaví clony na míč, pak Miami se spoléhá na izolování LeBrona Jamese a Dwayne Wadea. Boston používá herní sety 1-4, aby si vytvořili pozici pro otevřenou střelu a Indiana bez velkých superstar často hraje 2-3 Princeton (jeden z nejznámějších způsobů útočení). Tedy každý tým se pokouší o útok, který vyhovuje jejich specifikum.

Když se dívám na tyto týmy, připomíná mi to několik důležitých věcí. Především, naše útočné sety a hry musí vždy odrážet naše osobnosti v zájmu maximalizace našich silných stránek a minimalizace těch slabých. Je velkou chybou nutit týmy i individuality s danými dovednostmi, aby hráli systém, který jejich dovednostem nevyhovuje.
Například, jak Celtic tak Heat by byly velmi průměrnými celky,kdyby hráli útočné systémy jako jejich soupeř, tedy pokud by Ray Allen a Paul Pierce byli nuceni zakončovat únikem do koše a Lebron James s Dwayne Wadem by měli zakončovat střelbou z jumpu.
Být co nejvíce efektivní v útoku vyžaduje, aby týmy byly útočně agresivní.To však neznamená, že tým konstatně na sílu volí špatné střely. Znamená to, že tým využívá každou příležitost v rámci daného útoku a neprovádí bezduše nacvičený pohyb v útoku Mnohdy přejít střeleckou pozici je stejně špatné jako využit ke střelbě špatnou střeleckou pozici.

Dalším poučením je to, že dobrý útok neposkytuje všem stejné příležitosti. Každý z hráčů musí bránit, ale ne všichni musí být střelci. Nejvíce střel musí střílet nejlepší střelci.. V každém případě já jako kouč chci, aby někteří hráči stříleli hodně a někteří vůbec!
Když se díváš na play off zápasy, můžeš si užívat dramata a bavit se, ale je také vhodné použít basketbalové IQ ke zlepšení vlastního týmu



Nabídka e-knih

Pro zájemce nabízím 3 knihy v PDF podobě. Všechny nabízí různé útočné systémy pomocí názorných obrázků. Vzor obrázku si můžete prohlédnout.





1.kniha

7 vteřin a méně – hry Phoenix Suns a New York Knicks. Útoky, které trvají pouze několik sekund od jejich největších zastánců
Herní sety, auty ze základní čáry, auty od postranní čáry
123 stran 60 Kč včetně DPH

2.kniha
NCAA – hry vybrané koučem Petermannem obsahuje hry na útočné polovině, hru proti presu, hry na rychlé zakončení, hra proti zoně, auty ze základní i koncové čáry
81 stran 60 Kč včetně DPH. Útočné principy z NCAA přináší mnoho zajímavých útočných variant

3. kniha
Vybrané hry na rychlé zakonční trenérů od středních škol přes NCAA až po NBA
78 stran 60 k4 včetně DPH. Tzv. quick hitters , používané trenéry na všech úrovních

Cena všech tří knih dohromady je 150 Kč

Knihy pošlu obratem na Váš e-mail, stačí napsat na kontakt@e-basket.cz.

Poplatek prosím pošlete na účet 429926359/0800



DePree Max Nemůžeme se stát tím kým chceme, když zůstaneme jací jsme

Driblér č.6/12

přidáno: 12. 5. 2012 13:41, autor: Tomas Cada   [ aktualizováno 12. 5. 2012 14:33 ]





Myslíš, že trénovat je moc těžké? Zkus prohry



Lee Taft, basketbalová rychlost


Čím to je, že jsou někteří basketbaloví hráči rychlejší než ostatní? Tak to je snadná otázka?! Přece díky genům!
Je to však jediný důvod proto aby hráč měl explosivní první rychlý krok? Myslím, že vůbec ne.
Unikátní součástí toho být rychlým v basketbale je to, co má co do činění s časováním, fintováním, pozicí těla a pozicí miče. Mnohdy, kdy hráč vypadá jako velmi rychlý, tak je to pouze důsledkem toho, že je skvělý v časování a fintování. Tito hráči umí zmrazit nebo dostat obránce do nesprávného směru pohybu a pak jej překonat. Při hře to vypadá jako  kdyby používali rychlý pohyb. Jindy hráči využívají pozice svého těla a miče k tomu, aby obránce dostali ze své pozice.Říká se tomu dostat obránce na svůj bok.
Rychlost v útoku souvisí s tím, jak hráč může měnit směr pohybu, reagovat na pohyb obránce, používat fintování tělem i míčem a dokázat se oddělit od obránce. V průběhu let bylo mnoho hráčů, kteří nebyli těmi přirozenými atlety na hřišti, ale vždy se uměli uvolnit a oddělit od obrany. Uměli to proto, že ovládali své tělo a věděli,jak získat výhodu fintováním.

Důležitými aspekty basketbalové rychlosti jsou těžiště, postoj, reakce, akcelerace a získání postavení.Jeden příklad,jak je důležité získání postavení coby útočníka. Dejme tomu, že hráč skvěle nafintuje střelu, ale jeho postoj a získání nové pozice jsou slabé.Pak není schopen výhodu skvělé finty využít.
Hráči, kteří mají skvělé reakce zvládají také rychlý pohyb.Rád srovnávám skvělý útočný pohyb k tomu boxerskému. Dobří boxeři mají schopnost protiúderu reakcí na pohyb soupeře. V basketbale umí získat skvělí útočníci výhodu využitím pohybu dobíhajícího obránce,jeho přepadnutí, jeho ztráty těžiště. Aby však útočník získal útočnou výhodu, musí mít skvělý postoj a umět získat nové postavení.
A co udělat pro dobrou akceleraci útočníka? Hráči musí jít rameny vpřed a využít délky kroku.Vím, že hodně trenérů neučí delší první kroky,protože mají pocit, že hráči se příliš rozkročí a naopak ztratí.Podstatné je, že když hráč jde vpřed rameny, tak vytvoří tlak směrem do země pro zadní nohu a tlačí přední koleno vpřed a tím dokáže akcelerovat ve druhém a třetím kroku. Když udělá první hráč krok krátký,pak nezíská výhodu síly,kterou by měla zadní noha dát. Navíc krátké kroky dávají šanci obránci změnit směr a získat pozici.
Tak si to zrekapitulujme: když se útočník narodil s přirozenou lehkostí a schopností kontrolovat tělo, fintovat a se schopností reagovat, tak pak jsou opravdu těžce branitelní. Pokud se hráč s těmito schopnostmi nenarodil, pak existuje způsob, jak tento stav zlepšit správným tréningem tj. jak používat míč a své tělo k překonání protihráče.



Hra: Izolace posta

Tato hra je hrou pro rychlé zakončení proti osobní obraně....





Možná je to moje chyba, že jsis nevšimnul, že prohry mi daly sílu, že bolest mi dala motivaci (Michael Jordan)




Otázka pro Randyho Browna

Přestože mám hodně zkušeností s koučováním pivotmanů na úrovni universit, chtěl bych se zeptat na několik věcí. Můžete vysvětlit, jak učíte pivotmany práci nohou tak,aby se uměli uvolnit? Naši rozehrávači neradi přihrávají do šestky, protože naši pivotmani nepracuji dostatečně tvrdě, aby se dokázali uvolnit. Letos je učím trochu jiným způsobem a zdůrazňuji „držení míče před získáním pozice“, ale potřeboval bych inspiraci pro získávání pozice a práci nohou.


Odpověď:
Pokud bych měl rozložit hru pivotmana, tak se skládá z více komponentů. Pohyb pivotmana, práce nohou, hra tělem, ovládání míče, střelba a získávání pozice, to vše je vyžadováno. Trenéři se asi shodnou, že tyto komponenty je nutné učit a trénovat. Ale cokoliv chce pivotman udělat, tak musí umět získat míč. Podělím se s Vámi o některé dovednosti, které by měli dobří pivotmani ovládat.


4 klíče k tomu jak se uvolnit a získat míč


1. Nezůstávat na písmenech
Mladým hráčům je poskytována medvědí služba, když bývají nuceni setrvávat na písmenech, kam ˇpatří“ vysocí hráči. Bývá to automatický zvyk již u dětí a těžce se odbourává. Měl jsem takových hráčů na universitě plno. Není nic vzdálenějšího pravdě. Osobně jsem často vyhrožoval, že nechám vymazat z podlahy čáry ohraničující vymezené území, abych zbavil hráče té gravitace k tomu posvátnému místu. Jaká je výhoda pozice 6 stop od koše zády k němu a pevně bráněného pivota? Reálně vzato, to není výhodná pozice vůbec. Ale jako kdyby existovala nějaká magnetická síla táhla pivotmany na tento bod. Tady je pravda o dobrých pivotmanech- písmena používají pouze k orientaci a získávají pivotmanskou pozici, kdekoliv jim to obrana umožní. Jako trenér povzbuzuji pivotmany k tomu, aby se koncentrovali mnohem víc na pozici, kde je míč a kde je obránce, než na tu pitomou malbu na podlaze.

2 Soustředit se na obránce
Veď své hráče k tomu, aby hledali pozice okolo koše podle postavení jejich obránce. Cílem je získat pozici co nejblíže ke koši. Používej větu „ doveď svého pivotmana k obránci“. Pivotmanská pozice pak tedy je jeho volbou a nikoliv obránce. Tato technika musí být trénována, protože hráči s ní nebývají familiární. Jakmile tví hráči se naučí využívat výhody soustředění se na obránce, herní odměna bude pozitivní a okamžitá.


3 Iniciace kontaktu
Toto je nový koncept pro mnohé trenéry, ale zásadní pro techniku získávání pivotmanských pozic na důležitých místech na hřišti. Obvykle to bývá obránce, který vyvolává fyzické souboje, např.na písmenech. Útočící pivotmani získávají výhodu, když iniciují kontakt, díky kterému získají pivotmanskou pozici na palubovce. Toto je další koncept, na který je nutné se trénincích opakovaně soustředit.


4 Nech míč, ať si tě najde
V kolika halách je možné najít pivoty, kteří sledují a následují míč, tak, jak putuje po perimetru. Možná to může být překvapující, ale dobří pivotmani toto nedělají. Hrají naopak od míče na slabé straně , víc než následují míč. A když následuje pravidlo 2 – soustředění se na svého obránce, tak si míč pivotmana najde! Jako základní pravidlo pro pivoty tedy zní – „ nehledej míč, míč si najde tebe“. Když se s touto naučíš pracovat, zjistíš, že pivotmani získávají míče v nejlepších střeleckých místech a to trvale.
Výsledkem bude více košů, daných pivotmanem a více faulů proti pivotmanům. V principu bude tvé pivotmany těžké ubránit. V mé trenérské kariéře jsem viděl mnoho hráčů se zlepšit v krátkém časovém období. Stát se úspěšným ve hře v blízkosti koše nemá až tolik společného např. s výskokem, ale s tím vědět jak hrát. Maximalizace boje o pozice, fyzická hra, vnímání míče, to dělá excelentního pivotmana.



Video: Allan Stein - Dril pro držení těžiště




Nemůžeme se stát tím, čím bychom chtělí být, když chceme zůstat stejní, jací jsme (Max De Pree)



Jak připravit mladým hráčům zábavný trenink - Joe Haefner

Úvod:
Všichni trenéři svádí tuto bitvu
Chceš, aby tví hráči trénovali tvrdě, rozvíjeli dovednosti a stali se lepšími basketbalisty.Taky bys chtěl, aby byly tréninky zábavné. Rozvíjení dovedností může být bohužel dost monotónní a ne moc zábavné. Tak co s tím? Zkuste 7 jednoduchých principů, které jsou však velmi efektivní a které tréninky nepochybně zatraktivní.

1. Udělej svůj trénink v rychlém tempu
Děti milují drily a tréninky v tempu. Naopak nerady čekají někde kolem a ztrácí pozornost, když věci jsou v pohybu jen pomalu. Takže udrž je v tempu. Hráči by neměli čekat dlouho v řadě, drily by měly na sebe navazovat bez prodlev.


2. Připravuj své hráče na úspěch
Pokud hráči nejsou motivování pro úspěch, ztratí chuť a entuziasmus. Je všeobecným faktem, že všichni hráči potřebují úspěch na nějaké úrovni a tvojí rolí je připravit hráče k tomu aby jej dosáhli


3. Nastol disciplínu
Aby mohli mít hráči z tréninku potěšení, je na druhou stranu nutné nastolit disciplínu. To totiž umožní bezproblémový a hladký průběh tréninku, který vytvoří prostředí pro zábavné drily.


4. Udrž pozornost
Mladí hráči mají velmi malé rozpětí, po které udrží pozornost, takže to může být problém, získat pozornost a udržet ji. Nicméně je to důležité pro vedení produktivního tréninku.

5.Vytvoř správnou strukturu svého tréninku
Je docela zrádné pro začínající trenéry umět zorganizovat trénink – kdy přestávky, kdy používat ten který dril a jak dlouho. Dobře zorganizovaný trénink potlačí monotónost, ušetří čas a umožní hladký průběh tréninku.

6.    Buď pozitivní
Tvá nálada může být nakažlivá. Pokud budeš nenaladěn, hráči se toho chytí, a špatný trénink je na cestě. Vše stojí a padá s tebou, tak buď pozitivní a hráči to budou následovat

7.    Měj drily co nejvíce zábavné
Abys mohl rozvíjet basketbalové dovednosti, musíš trénovat mnoho drilů. Není jiné cesty. Drily by měly zabírat nejméně 75% celkového času pro tréninky. Takže pokud jsou tvé drily nudné, pak 75% tvého tréninku je nudný.


Dril (zábavný)

Tento dril rozvíjí správnou přihrávku...



Lidé, kteří jsou příliš slabí pro to, aby si šli za svými sny, se vždy pokusí najít cestu, jak zničit ty tvé



Video: Allan Stein- trénování akcelerace



Shell dril

Pro trénování obrany v týmu existuje řada tzv. shell drilů...




Šampioni se nestanou šampiony, když vyhrají soutěž, ale v průběhu hodin, týdnů,měsíců a roků, kdy se pro to připravovali. Vítězný zápas sám o sobě je už jen demonstrací jejich charakteru šampionů- T. Allan Armstrong

Driblér č.5/12

přidáno: 5. 4. 2012 10:17, autor: Tomas Cada   [ aktualizováno 5. 4. 2012 10:38 ]



Meyer Ray : Trénink samotný sportovce ještě nevychovává. Je to kvalita a intensita tréninku, která jej vytváří., ne pouze jeho opakování.


Mýty o trenování basketbalu, které potlačují zlepšení, Sidney Goldstein



Mýt č.1: Basketbalové základy jsou pouze pro malé holčičky. Pouze na této úrovni je nutné trénovat střelbu, dribling, přihrávky atd. Hráči bez těchto dovedností by se měli vrátit mezi ty nejmenší a tam se to naučit. Je inzultací inteligence kteréhokoliv trenéra trénovat toto na jejich úrovni. Tak kdo takto přemýšlí, mám pro něj novinku!!!

Základy jsou stavebními kameny basketbalu. Všechno co je realizováno na hřišti závisí na provádění základních dovedností.Správné provedení týmových dovedností závisí na základech, ne na tom jak dobře je trénovaná hra.
Zde jsou dva příklady:
1) Když si hráč nabíhá do vymezeného území pro přihrávku, tak je v tom obsaženo přehršel dovedností jako fintování pohyb před naběhnutím, naběhnutí samotné, nakročení pro míč, chycení míče a pivotování, když chci vyjmenovat alespoň některé. Trochu více sofistikovanými dovednostmi pak jsou hledání optimálního místa pro naběhnutí, komunikace s přihrávajícím hráčem a načasování náběhu, to vše se přitom může zdát jako jednoduchá záležitost. Když však není hráč schopen naplnit byť jedinou z těchto dovedností, tak to stačí k tomu, aby naběhnutí nebylo správně zvládnuto.
2) Úspěšné vyhození z autu není dáno tím, jak a kde se hráči pohybují v předem stanoveném herním rámci, ale je dáno tím, jak hráč umí dobře přečíst obranu a pak reagovat pomocí základních dovedností jako je fintování pohybu a správné naběhnutí. Více sofistikované dovednosti jako komunikace se stávají také základními. Tým jako celek musí umět číst situaci a reagovat tak, aby získal herní výhodu.

Aby trenér úspěšně trénoval týmové dovednosti, musí pracovat na individuálních základech a ne nakládat na bedra hráčů tisíce dovedností, vyplývajících z daných herních setů. Je nutné rozložit týmové dovednosti do jednotlivých individuálních dovedností a ty pak dále do jednotlivých proveditelných kroků.Když jsou hráči vyzbrojeni individuálními dovednostmi, tak pak zvládnou ty týmové ve velice krátkém časovém úseku.

Mýt č.2: Základy se učí snadno, týmové dovednosti je těžší naučit. Nic není vzdálenější pravdě. Každá babička se může stát expertem v průběhu týdnů na učení týmových dovedností, zatímco je zapotřebí velmi mnoho znalostí a zájmu o věc, aby člověk mohl učit základy.
Základy se učí pomalu a těžce, ale když jsou správně hráči vedeni, naučí se je dobře..


Mýt č.3: Nelze učit mnoho dovedností jako je střelba nebo dribling. To mi říkají trenéři,kteří jsou v NCAA.To je nesmysl!! Nicméně na jedné straně, oni mají pravdu, protože nemůžeš učit to, co neumíš. Protože je těžké trénovat individuální dovednosti, stalo se téměř tradicí se tím příliš nezabývat. Je daleko jednodušší trénovat týmové dovednosti a opakovat mýt, že hráči to buď umí nebo ne. Mé knížky a videa pokrývají všechny dovednosti, o kterých trenéři tvrdí, že se nedají učit.


Mýt č.4: Hráči s nejlepšími dovednostmi jsou nejlepší hráči. Naneštěstí, být dobrým hráčem vyžaduje víc, než tyto dovednosti. Osmdesátiletý skvělý střelec nemůže být efektivní, protože se nemůže pohybovat dostatečně rychle. Kondice, síla, rychlost a pohyblivost jsou nevyhnutelnými požadavky na velké hráče. Většina tréninků musí obsahovat zlepšování atletičnosti hráčů

Mýt č.5: Další z mýtů se týká herních setů(akcí). Když jsem začal studovat basketbal, zjistil jsem, že řada knížek je věnována útoku tak, že popisují miliony herních setů. Tak některá z nich přece musí být určitě funkční ! Když se trénují v tréninku, musí v zápasech fungovat.
Hry často nefungují proto, že hráči musí reagovat na obranu a ne se pohybovat jako naprogramovaní roboti. Aby hráč mohl správně reagovat, musí správně provádět základní dovednosti jako nabíhání, fintování, komunikaci, sledování dění na hřišti, přihrávky atd. Když se je hráči naučí, je téměř automatické syntetizovat je do vybraného způsobu ofenzívy.

Mýt.č6: Jedním z mýtů je, že opakování vede ke zlepšení, že trénink vede k perfektnosti. V jistém slova smyslu to tak opravdu je. Když něco děláš 100x špatně, tak se staneš expertem v provádění něčeho špatně. Aby dělal hráč věci správně, musí je udělat správně pokaždé.
Jak to však je, když hráč dá 40 šestek na tréninku v řadě a pak mine každou druhou v zápase? Aby člověk znal správnou odpověď, musí něco víc vědět o střelbě. Střelecký úspěch závisí na technice střelby, tj mechanismu pohybu těla, rukou, zápěstí, prstů. Hráč musí nejprve trénovat správnou techniku střelby a pak teprve zlepšovat střelbu. Střílet 40 šestek v řadě nezlepší techniku jejich střelby. Je skutečností, že 40 šestek v řadě provádí střelec rutiným způsobem, který nemůže být v zápase opakován. V hrací den používá hráč techniku, která se liší od té na tréninku a to vede ke špatné střelbě šestek.
Existuje série způsobů jak tuto techniku rozvíjet, kterou však není jednoduché učit.

Procento úspěšnosti střelby šestek v NBA často odráží triliony odházených šestek namísto správné práce s technikou střelby. Jiným příkladem špatného trénování šestek je nucení mladých hráčů, aby stříleli ze šestkové čáry, ačkoliv na to nejsou dostatečně silní. Trénování střelby z této vzdálenosti jistě špatně ovlivní jejich techniku
Dalším mýtem u střelby je, že se jedná o mentální záležitost. Nic není vzdálenějšího pravdě, než uvažování, že v dobré náladě střílím dobře a při špatné náladě střílím špatně. Střelba je mechanická záležitost nikoliv mentální. Hráči musí trénovat střelbu na třech úrovních:
1) Technická úroveň střelby – mechanika střelby
2) Tréninková úroveň – aplikace techniky střelby od nejmenší vzdálenosti od koše
3) Střelba odpovídající střelbě při zápase
Permanentní práce na těchto třech úrovních vede ke zlepšení střelby. Pokud by se střelba měla stát mentální záležitostí je to na návštěvu psychiatra.


Pokud by se na basketbal hledělo více jako učení této hry než jako na výlet ega toho kterého trenéra za výhrami nad ostatními týmy, pak více koučů na kterékoliv úrovni by se zajímalo o opravdové základy této hry. Odstrańováním mýtů se basket může stát více basketbalem s opravdovým vyučováním tohoto sportu namísto toho, že trenéři pouze využívají schopností pár talentovaných jedinců.



Dril 1na 1

Oba hráči startují na základní čáře





Video: Přihrávky s dvěma míči a driblink

Přihrávky s dvěma míči...



Van Arsdale Dick: V mojí sportovní karieře jsem objevil, že nebylo žádných krátkých cest k úspěchu. Děti by měli zjistit, že člověk se nedostane na vrchol díky štěstí, ale jen tvrdou prací. Profesionálové v jakémkoliv sportu vypadají, jak je snadné jejich sport dělat, protože se k tomu dostali mistrovským zvládnutím základů jejich sportu.



Dotaz na Randyho Browna

Můj tým z prvního ročníku na škole hraje po několik let útok flex. Zajímá mě nějaký jiný tip. Mám nějaké zkušenosti se hrami typu 1-4 i 3-2. Jsou nějaké snadné jednoduché útočné hry, které umožnují nováčkům vytváření střeleckých pozic?

Odpověď:
Jako mladý trenér jsem nevěděl, jaký útok hrát, protože všechny vypadají dobře. Vždy jsem z nějakého trenérského semináře přinesl novou hru a chtěl jí hned v pondělí aplikovat. Všechny útoky na papíře se mi líbily.
Takže otázkou je co chceš tím útokem docílit. Preferuješ silovou hru založenou na útoku z vymezeného území, nebo hru založenou na útočnících z perimetru a z jejich nájezdů? Hledáš hru, která vytváří střelecké příležitosti pro všechny nebo pro tvé nejlepší střelce?

Moje přesvědčení je, že když si vybíráš útok, tak tou nejdůležitější úvahou je nikoliv který typ útoku, ale co tím útokem chceš docílit. Níže uvádím typy útočení, ze kterých si můžeš vybrat. Vyber si spíše jednodušší, který splňuje tvé útočné cíle.

1. Útočný pohyb, který je hráčům předurčen. Příkladem je flex, se kterým jsi seznámen.
2. Naprosto volný útok bez jakékoliv struktury. Každé držení míče je jiné. Je to velmi těžce branitelný způsob útočení, který však vyžaduje vyspělý tým.
3. Herní sety- hra má určený pohyb a akci, která končí požadovaným zakončením, například tvůj nejlepší střelec se dostane do otevřené střely po dvojcloně spoluhráčů.
4. Kombinace všech tří. Doporučuji začít s nějakým strukturovaným útokem, který je vhodný postupně rozvinout tak, aby se stal méně čitelným.


Například: každý tvůj herní set má svoji protiakci (tedy když obrana provede toto, tvůj útok udělá toto…(, s tímto budeš více úspěšný)
Strukturovaný útok – příkladem je flex
Volný útok – příkladem je pohyb 5-0
Herní sety – těch jsou tisíce. Používej ten, který dostane tvého konkrétního hráče na určené místo pro střelbu.



West Jerry: V životě toho nemůžeš moc dokázat, když trénuješ jen tehdy, když se cítíš dobře.



Hra Zakončení Magic

Pivot 5 staví clonu...





John Wooden: Když se objeví příležitost, je pozdě začít se připravovat



John Maxwell definoval 13 voleb, které mohou maximalizovat talent sportovce


Víra vynáší tvůj talent vzhůru: Nedostatek sebedůvěry může naopak působit jako strop pro tvůj talent

Zapálení pro věc dává energii tvému talentu: Zanícený člověk s limitovaným talentem překoná pasivního člověka obdarovaného větším talentem

Iniciativa aktivuje tvůj talent: Sokrates řekl: Aby pohnul světem, musíš nejprve pohnout sebou.

Koncentrace na činnost dává směr tvému talentu: Pokoušet se o všechno je jako nepokoušet se o nic a vysaje to z tebe energii.

Příprava tě dostává do lepší pozice: Jsi si vědom toho, co děláš, překvapen můžeš být pak jen jednou, při opakování už jsi nepřipraven

Trénink ostří tvůj talent: Trénink vyžaduje disciplínu a obsahuje změnu

Vytrvalost udržuje tvůj talent: Lidé, kteří prokazují vytrvalost si zachovávají větší vize ve svém vědomí i když už nemají dostatek sil

Odvaha testuje tvůj talent: Když rozvíjíme svůj talent do našeho maxima, jsme kontinuálně podrobováni testům. Odvaha je pak na denním pořádku

Schopnost učit se rozvíjí tvůj talent: Schopnost učit se není o kompetencích a mentální kapacitě, ale o postoji. Je to vůle naslouchat, učit se a aplikovat. Talentovaní lidé jsou někdy nejtěžším oříškem na výuku, protože si mnohdy myslí, že ví všechno. Je to problém hrdosti.

Charakter ochraňuje tvůj talent: Lidé se nemohou dostat dál, než kam je jejich charakter limituje. Talentovaní lidé bývají v pokušení často věci obcházet. Charakter je před tím ochraňuje

Vztahy ovlivňují tvůj talent: Život je příliš krátký, aby ho člověk trávil s lidmi, kteří tě směřují nesprávným směrem. A je příliš krátký na to, neinvestovat do ostatních. Tvé vztahy tě budou definovat

Odpovědnost posiluje tvůj talent: odpovědnost nejenom zlepšuje tvůj život, ale také zlepšuje životy těch okolo tebe.
Týmová práce násobí tvůj talent: Týmové úsilí dělí námahu a násobí efekt



Mike Krzyzewski: Když se snažíš dosáhnout úspěchu, který definoval někdo jiný, budeš vždy frustrován. Definuj si svůj vlastní úspěch



Čti a reaguj – Útok do zonové obrany

Chceme být schopni útočit ...

Driblér č.4/12

přidáno: 6. 3. 2012 12:07, autor: Tomas Cada   [ aktualizováno 6. 3. 2012 13:07 ]



Chuck Daly: obrana nebývá poražena při výpomoci, ale při návratu z výpomoci


Kevin Eastman: Několik zamyšlení nad útokem

Vždy se snažím najít detaily, které pomáhají objasňovat věci. Rád nacházím příklady a aplikuji je jako přidanou výhodu. Zde je několik poznámek resp. pravd, které jsem našel ve svých poznámkách:


Pravda č. 1 – je přímá vazba mezi počtem míčů, přenesených ze strany na stranu a mezi počtem defenzivních chyb.

Naši hráči by měli pochopit, že pro obranu je velmi náročné přistupovat k hráči s míčem – ve smyslu přistupování z pozice výpomoci do pozice přistoupení k hráči s míčem (tzv. close out). Z toho vychází, že výhodou útoku musí být dostávat obránce do pozice close out co nejčastěji. Chceme tedy, aby hráči přenášeli míč ze strany na stranu. Co se týče našeho týmu, tak můžu potvrdit, že naše útočná efektivita stoupá s počtem přihrávek a přenosů balonu. Samozřejmě je proti nám časový limit, který nás nutí střílet rychleji, ale my chceme alespoň minimálně 3 přihrávky, takže víme, že dojde k přenosu míče. Pokud hodíme pouze 1 nebo 2 přihrávky, tak je pro obranu mnohem snadnější dostat se k míči.


Pravda č.2 - Čím blíže ke koši se tvůj útok pohybuje, tím více jsou tvoje clony fyzické.

Přišli jsme na to, že rozhodčí jsou daleko smířlivější ke kontaktům, které jsou blíže ke košům, protože jsou zvyklí na více kontaktů pod košem, než když jsou uplatňovány na perimetru. Proto si myslíme, že je např. u flexu umožňováno uvolnit se pomocí clon v dolním postavení při použití fyzické síly, zatímco při použití zadní clony na perimetru je nutné být opatrný. Takže se zkus zabývat tím, abys měl část tvého ofenzívního systému blíže ke koši.


Pravda č. 3 - Čím rychleji se pohybuje míč, tím jsou obránci blíže ke svým hráčům.

Přišli jsme na to,že když přihráváme míč rychleji, tak obranný systém se více snaží zůstávat u svých hráčů a méně se dostávat do pozice výpomocí a přiskakování k míči. Rovněž jsme přesvědčeni, že nám to dává více prostoru k nájezdu, protože obránci jsou více pryč ze svých pozic a my máme lepší úhel pro nájezd. Řekl bych, že když nemáš opravdu dobrého střelce, musíš dostat míč více do pohybu a vytvořit tak příležitosti pro nájezd.Pokud máš dobrého pivota, pak toto zpomalíš, abys mohl dát příležitost pivotovi k dobrému příjmu míče.



Dril 3 týmy

Na hodinách se nastaví 12 minut...



Video: Trénování prvního rychlého kroku


http://www.e-basket.cz/media/avi/47-dribbling-jason-otter-first-step-workout.avi



Larry Shyatt: Ať hraješ osobní nebo zónovou obranu, jestli má tvůj tým naučené, že nejbližšího odstaví, tak bude úspěšný v doskocích





Rozhovor s: Becky Hammon

(rozhovor vedl Ganon Baker)



Něco o „Becky" Lynn Hammon
Rebecca Lynn Hammon – narozena 11.3.77 je profesionální hráčkou týmu San Antonio Silver Stars v WNBA a hráčkou CSKA v ruské Superlize.
Významnou byla její kariera v Colorado State. Její úspěšná střelba z ní udělala sportovce roku v Coloradu. Vedla svůj tým k rekordu 33-3 v sezoně 98-99.Drží mnoho rekordů v Colorádu – počet dosažených bodů (2.740), body za zápas (21.92). asistence (538) a zisky (315)

Které překážky jsi musela zdolat, abys byla tam, kde jsi dnes?
Tak těch překážek bylo opravdu dost, ale stejně bych neměnila! Myslím, že překážky budují charakter, houževnatost, trpělivost a přidávají hodnotu tomu, čeho se člověk snaží dosáhnout. Basketbaloví hráči by měli být vysocí, rychlí, skákat vysoko a já z toho nic nemám a nedělám dobře. Ale to ,co lidé nemohou vidět je moje srdce a můj mozek, to je to, co mně dostalo na vyšší úroveň. Já jsem pracovala tvrději, zůstávala déle, studovala chytřeji. Dnes je mnoho informací k dispozici, o tom jak sport pomáhá dívkám se sebevědomím, řešit potíže, získávat lepší postavení v životě…

Které jsou tři nejdůležitější fyzické dovednosti k tomu dostat mezi elitní rozehrávačky?
1. Cítit se komfortně s míčem, musíš vnímat balon tak, jako by to pro tebe byla nepřirozenější součást tebe samotné….to pomáhá v každé oblasti hry (střelba ,přihrávky, dribling, vidění hřiště)
2. Přihrávky…. To je velmi podceňovaná součást hry, ale pokud máte hráčky, které umí zlepšit hru tím, že umí dobře přihrát spoluhráčkám, tak máš klenot mezi hráčkami. Hráčka, která umí dobře přihrávat zlepšuje všechny spoluhráčky.
3. Střelba…. Musíš umět střílet alespoň z otevřených pozic



Jaké jsou tři nejdůležitější mentální dovednosti nutné k tomu být dobrou hráčkou?
1. Etiku tvrdé práce a víru v práci, kterou do toho vkládáš…řečeno dost jasně!
2. Odhodlanost/disciplínu… nezáleží na tom, kolikrát jsi skopnuta dolů, vždy se dokážeš vrátit znova
3. Buď studentem hry… dívej se na videa se zápasy, dobré, špatné a dívej se na ostatní, vždy se uč!!!


Jaký je tvůj typický ten mimo sezonu ve vztahu k přípravě na novou sezonu?
Většinu času jsem v posilovně, dělám trochu kardio a trochu střelby. Nyní už nehraju, ale jako mladší hráčka jsem si vybírala hochy, kteří byli větší, rychlejší, silnější, to pomůže každé zlepšit hru.





Joe Paterno: Tvoji hráči mají tendenci stávat se takovými, za jaké je ty považuješ



Hra – Rychlé zakončení po šestkách soupeře a následném presingu

Hráč 1 bere střelce na záda ...




Mike Dunlap: Vniknutí do vymezeného území je virus pro všechny obrany.



Používání 2 rozehrávačů najednou, Bruchu Labels


Po skončené sezoně, kdy jsme začali hrát s dvěma rozehrávači, tak čím více o tom přemýšlím, tak je to něco, k čemu bych se chtěl osobně vrátit. Basketbal se stále více vyvíjí co se týče nájezdů do šestky a dva rozehrávači dávají extra výhodu rychlého nájezdu. 

A k tomu dává další výhody:
- Soupeř hraje presing bez úspěchu. Soupeři se proti naší rychlosti ani nepokusili přes postavit
- Začátek naše útoku je velmi rychlý. Hráči nemusí vyhledávat jen středního rozehrávače na zahájení protiútoku
- Povinnosti si střední rozehrávači rozdělí. Naši 2 hráči si například rozdělí odpovědnost při překonávání agresivní osobní obrany, takže si vzájemně uleví
- Našimi nejlepšími střelci trestných hodů byli střední rozehrávači, takže naše efektivita stoupla i v tomto směru

Když se jeden z našich rozehrávačů zranil ke konci sezony, utrpěli jsme prví prohru s naším městským rivalem, kterého jsme předtím dvakrát porazili. Byl jsem (a stále jsem) přesvědčen, že důvodem bylo to, že jsme neměli na hřišti najednou oba rozehrávače. S naší sestavou se dvěma rozehrávači jsme ve finále našeho šampionátu o pár týdnů později tento tým opět porazili.

Nedávno jsem viděl Denver Nuggets s hráči Ty Lawsonem a Raymondem Feltonem ve stejnou dobu spolu na palubovce. Dle mého názoru stoupnula efektivita týmu při držení míče a při pohybu míče. To je důležité obzvlášť vzhledem k době útoku, kterou mají obvykle týmy k dispozici tj. 15-20 vteřin po přechodu na útočnou polovinu,



Video: Rychlé zakončení z jedné nohy





Čti a reaguj: Jak útočně reagovat na vypomáhání obrany ze slabé strany

Reakce na výpomoc v obraně ...




Larry Brown: Při přechodu jak na útočnou tak na obranou polovinu je úloha jednoduchá, být vždy před míčem




























Driblér č.3/12

přidáno: 15. 2. 2012 11:56, autor: Tomas Cada   [ aktualizováno 15. 2. 2012 22:18 ]





Hraj tak nadoraz, abych Tě musel vystřídat

Vtip tak napůl


V poločase zápasu si vezme kouč jednoho ze svých 9letých hráčů stranou, aby mu promluvil do duše:
„Víš co je to spolupráce hráčů, co je to tým?“  Ptá se kouč. Malý chlapec odvětí „ano“.
„ A rozumíš také tomu, že nezáleží na tom, jestli vyhrajeme nebo prohrajeme, ale na tom jestli hrajeme dohromady jako tým?“  Chlapec opět přikývl.
„Takže“ pokračuje kouč, „Jsem si jistý, že víš, když rozhodčí zapíská faul, že nesmíš odporovat nebo napadat rozhodčího. Je to tak?“ Chlapec zase hlesne “ano“
„ A když tě pošlu ze hřiště, aby tvůj kamarád dostal příležitost si také zahrát, je sportovní nazývat trenéra oslem?“ „Není“ odpoví chlapec.
„Dobře“ říká kouč, „Tak prosím tě, teď jdi a toto vše vysvětli své matce.“



Vyhodnocování střelby

Všichni trenéři asi rozumíme tomu jak je důležité mít dobrý výběr střelby v rámci naší ofenzívy. Učit co je a a co není dobrá volba střelby je důležitou součástí trénování našeho útoku. My říkáme naším hráčům, aby stříleli v zápase pouze z pozic, které trénujeme na zápase a aby se nepokušeli v zápase vytvářet jiné situace. Vypadá to sice logicky, že hráč se nebude pokoušet o střelbu, kterou předtím úspěšně netrénoval, ale všichni víme, že tomu tak nebývá.

Naše pravidlo je dost jasně srozumitelné a na videu průkazné. Od doby, kdy jsme naše střelecké pravidlo zavedli, jsem měli jen velmi málo hráčů, kteří toto pravidlo porušovali a naopak jsme zaznamenali velké zlepšení ve výběru střelby, což následně vedlo k lepší úspěšnosti naší střelby. Používáme metodu Dona Meyera pro vyhodnocování střelby v zápasech. V trénincích zaznamenáváme střelecké drily a vyhodnocujeme je společně s pozorováním jednotlivých střelců.

Střelce řadíme do kategorie „primární střelci“ a „sekundární střelci“.
Každý si přitom může zvolit pro svůj tým kritéria, která mu vyhovují nejlépe. Týmy s nejlepší úspěšností střelby mají přímou vazbu na to, že jejich „primární střelci“ mají nejvíce střeleckých pokusů.
My jsme stanovili ohodnocení každé střely v zápase takto:

+5 „primární střelec“ za skvělou střelu
+2 „sekundární střelec“ za skvělou střelu
+3 „primární střelec“ za dobrou střelu
+1 „sekundární střelec“ za dobrou střelu
-2 „primární střelec“ za špatnou střelu
-5 „sekundární střelec“ za špatnou střelu

S každou takto ohodnocenou střelou získáme celkové skóre našeho zápasu. V průběhu sezony při zaznamenávání jednotlivých zápasů začne být brzy jasno. I když každý tým je jiný, tak číslo, které je nutné dosahovat bude jasně zřetelný pro Tvůj tým. Je několik věcí, které je nutné respektovat. Střelbu by měl hodnotit v průběhu sezony ten samý člověk, aby se limitovali různé subjektivní ohodnocování. Nicméně je možné v průběhu sezony měnit „primární“ a „sekundární“ střelce bez ovlivňování celkových čísel. Definování „skvělé, dobré a špatné střely“ musí být konsistentní na bázi zápas-zápas. V případě individuálních zlepšení v průběhu sezony se může měnit.

Dělení se o tato čísla s hráči je vždy věcí koučů. Někdy bývá jednoduše nejlepší nechat si informace pro sebe a asistenty. Vyzrálejší týmy to mohou prezentovat, v minulých letech jsme měli týmy, které si tento systém dali do týmových cílů.

Naše zkušenost z minulých let:
- Nejhorší střelec by měl mít nejlepší procento úspěšnosti střelby
- Nejlepší střelci by měli mít nevyšší počet pokusů, ne nutně nejlepší úspěšnost střelby
- Počet „špatných střel“ „sekundárních střelců“ by v průběhu sezony měl klesat
- Tým by si měl najít způsob jak umožnit „primárním střelcům“ „dobré střely“
- Definování „skvělých, dobrých a špatných“ střel na trénincích je tou nejlepší cestou jak si zajistit toto vyhodnocování hráči i při zápasech

Tak jako u všeho, dosáhneme toho, co tolerujeme, tak i u střelby, pokud stále střílíme špatně ke konci sezony, je to vina hráčů nebo trenéra???



Dril : 1 na 1 se 3 hráči

Hráč 1 zahájí rychlostní dribling ...


Šampion nevyhrává mistrovství v ringu, na kurtu nebo na hřišti. Tam se to jenom ukáže.



Video: Step back

Step back




Pár slov s: Ron Ginsburg, trenér Nymburku



Ahoj Ronene,

Kdy jsi začal s basketem a kdo Tě nejvíc ovlivnil?
Začal jsem hrát basketbal v 9 letech a jsem v něm již 40 let. Bylo hodně lidí, kteří mě ovlivňovali, když bych měl někoho jmenovat, tak jsou to Katzurin, Platt, Messina. Ale fakticky mne ovlivnili všichni lidé, se kterými jsem působil.


Jsi trenérem na vysoké mezinárodní úrovni, co je pro Tebe jako trenéra nejpodstatnější?
Vybrat si ty správné hráče s dobrým charakterem. Prioritu mají hráči, kteří jsou plně oddáni basketbalu.
Preferuji rychlou hru, s hráči, kteří se umí rychle a správně rozhodovat na hřišti a určitě velmi dobrou obranu.


Jaké vlastnosti musí mít tví hráči?
Hráči musí být oddáni týmu, tvrdě pracovat a být trpěliví.

Pracuješ daleko od domova, v čem je to tu pro Tebe odlišné?
Co mi asi momentálně vadí, je velká zima, ale jinak mám rád zdejší mentalitu a způsob jakým se zde žije.

Jaký bys mě vzkaz pro ty, kteří jsou na začátku své trenérské kariery?
Pokud ten sport nemáte rádi na 100% tak ho nedělejte, musíte mu být naprosto oddáni. V každém případě vám dá do života mnohé - trpělivost, schopnost pracovat v týmu, odolnost. Může vám dát to, co jinde nenajdete - ty 2 minuty po vítězném zápase to je pocit, který se nedá s ničím srovnat.

Díky za Tvůj drahocenný čas a hodně úspěchů!!!



Nedělej si starosti se soupeřem, nech soupeře dělat si starosti s tebou- John Wooden



10 Charakteristik dobrých a špatných střelců


1. Dobří střelci stráví každý den se správnou technikou střelby. Dobří střelci používají židli k formování střelby před tím, než začnou střílet na koš (míněno na formování ruky v sedě)
Špatní střelci stráví čas na technice střelby, když mají čas. Špatní střelci vezmou míč a jdou střílet pro začátek trojky.


2. Dobří střelci pracují na pohybu bez míče a přípravě ke střelbě ještě předtím, než vůbec chytí míč.
Špatní střelci čekají na příjem míče a pak přemýšlí, jak vystřelit.


3. Dobří střelci začnou střelbu u koše a dají jich 5 za sebou, než odstoupí.
Špatní střelci střílí ze všech pozic a doufají, že se trefí.


4. Dobří střelci studují ostatní dobré střelce a napodobují jejich zvyky.
Špatní střelci střílí pořád stejně bez pomoci druhých.


5. Dobří střelci sledují dráhu míče a pak, kde míč zasáhne obroučku. Dělají úpravy založené na tom, kde míč zasáhne obroučku-tj. vlevo, vpravo, vepředu, vzadu.
Špatní střelci pouze hodnotí, jestli padne koš nebo ne.


6. Dobří střelci se již před střelbou srovnají směrem ke koši
Špatní střelci se nezajímají o postoj těla, pouze chtějí rychle vystřelit


7. Dobří střelci střílejí z postavení, které je známé jako trojí ohrožení koše. Jeden rychlý pohyb z této pozice znamená solidní střelu.
Špatní střelci chytají míč na natažených nohách a pak teprve ohnou kolena před střelbou. Špatní střelci nestřílejí z trojího ohrožení koše.


8. Dobří střelci používají celé tělo ke střelbě. Vědí, že jejich nohy jsou základem pro dobrou střelbu.
Špatní střelci používají pouze horní polovinu těla a namísto střely na koš míč na koš odhodí.


9. Dobří střelci sledují střelbu tím, že ruka jde za míčem „až do koše“.
Špatní střelci jsou velmi nekonzistentní ve sledování míče rukou, což vede ke „konzistentním výsledkům“ jejich střelby.


10. Dobří střelci rozumí držení rovnováhy před, při a po střelbě. Jejich nohy jsou neustále pod hlavou.
Špatní střelci střílí, co se týče držení rovnováhy, ze všech možných úhlů. Jejich nohy jsou často mimo osu s hlavou.



Hra: Clony v dolním postavení proti zóně 2-3

Hráč 5 staví clonu pro ...



Matt Pearl

Některé pravdy zůstávají neochvějně pevné. Nezáleží na tom, kde hraješ, obroučky jsou pořád 10 stop nad podlahou. Je jedno proti jak velkému týmu hraješ, vždy jich bude na palubovce jen 5. Nezáleží na jméně klubu, vyhrává ten, kdo má v průběhu 40 minut nejlepší obranu a útok….

…Basketbal není závislý na velikosti haly, na ceně bot, množství diváků nebo kvalitě iontového nápoje.

Basketbal závisí na kvalitě těch pěti, kteří berou palubovku jako rodinu sportovců-individualit co se talentu týče, sjednocených v jednom zájmu.




Jdi do toho teď. Příležitosti nečekají na perfektní podmínky – Alan Stein



Video: Kevin Durant a jeho jump





Čti a reaguj – Nájezd do šestky v postavení 3-2

Diagram nájezd 1 ...



Hrát zápas je skvělé, vyhrát zápas je ještě lepší, ale nejlepší je tu hru milovat – Brian L. Williams

Driblér č.2/12

přidáno: 30. 1. 2012 11:15, autor: Tomas Cada   [ aktualizováno 30. 1. 2012 13:15 ]



Špatní hráči bývají frustrování, průměrní hráči hledají výmluvy, velcí hráči bývají odhodlaní, Tom Creane



Používání systému cihel a balonků, Dave Stricklin


Před lety jsem na jedné z klinik slyšel od trenéra Rick Pitina mluvit na téma „cihel a balonků“, který se mi zdá pořád jako jeden z velmi dobrých nápadů i dnes. Smyslem systému „cihel a balonků“ je odměnit velké úsilí, povzbudit hráče, aby se koncentrovali na celý trénink a aby na každou chybu reagovali pozitivně. Nejdůležitější asi je, že tento systém umožňuje všem hráčkám být zodpovědnými za svoje výkony na hřišti.
Systém je velmi jednoduchý Pokaždé, když hráč předvede pozitivní akci, zvolá trenér “balónek“ a jeho asistent to zaznamená. Pokud předvede hráč negativní výkon, zvolá kouč “cihla“ a to také asistent zaznamená. Na konci tréninku hráči běhají za každou cihlu, kterou mají v záznamech, pokud není kompenzována balonky. Například trenér Pitino používal 6 dvojtaktů na celé hřiště v čase 35 vteřin (3 z pravé a 3 z levé strany) za každou cihlu, která zbyla po kompenzaci s balonky..

Z čeho se skládá systém cihel a balonků záleží na trenérově úvaze a především na věku hráčů a jejich trénovanosti. Mladší hráč může být penalizován za ztrátu koncentrace nebo za ztrátu soustředění, zatímco ten samý hráč může být odměněn za bojovnost a předvedení pokroku v herní činnosti.
Starší, více dovednostmi vybaveníí hráči, mohou být vedeni k vyšším výkonnostním standardům. Pitino používal jako ocenění pro „cihlu“ takové věci jako běhání bez maximálního úsilí, běhání nedostatečně roztaženi po křídlech, nepoužívání správné clony, špatné fauly, nemluvení v obraně, minutí dvojtaktu, špatné obranné postavení pro výpomoc. „Balonky naopak byly určeny např. pro zisk míče, útočný doskok, získání průrazu, odmítnutí přihrávky, boj o míč mimo kontrolu někoho z hráčů. Přitom cokoliv, co vyžaduje mimořádný důraz (útočný doskok) nebo značné úsilí (získání nekontrolovaného míče) může být oceněno i více než jedním balonkem najednou.
Kouč Seth Greenburg z Virginie Tech měl podobnou metodu, kterou nazval „ Týmy a jeho mementa“, která byla vypsána pro celou sezonu. Největší odlišnost byla v tom, že trenér Greenburg dovoloval schovávat si své „týmy“ pro vlastní potřebu anebo je věnovat spoluhráčům. Zaznamenávaly se „týmy a mementa“ po celou sezonu. Na konci sezony na slavnostním banketu byl oceněn trofejí hráč, který za celou sezonu nasbíral nejvíc „týmů“.

S trochou kreativity můžeš vymyslet jiné způsoby jak zvýšit intenzitu tréninků za neustálého oceňování výkonosti, která je důležitá pro tvůj program. Jako příklad může sloužit na Universitě North Carolina kouč Roy Williams, jehož rychlý protiútok je velmi závislý na rychlosti s jakou hráči 4 a 5 vhazovali míč do hry. Výsledkem bylo, že hráči 4 a 5 soutěžili na tréninku, kdo bude dřív u míče, což vedlo k tomu, že protiútok Caroliny se stal jedním z nejlepších v zemi.
Nezáleží na strategii, kterou použiješ, ale cokoliv dělá hráče odpovědnějšími za to, jakým způsobem trénují, cokoliv co zvyšuje jejich koncentrovanost a intensitu, je užitečné pro celý tým a nepochybně pomáhá vyhrávat více zápasů.




Dril: Dobíhání útočníka obráncem soutěžně

Toto je vyšší verze drilu Honěný a honící ...



Video: Allen Stein, taneček s tenisáky

Allen Stein, taneček s tenisáky





V životě toho mnoho nedosáhneš, jestli pracuješ jen tehdy, když se cítíš dobře. Jerry West






Rozhovor: EII Sanders



Ell Sanders pochází z Brooklynu, studoval na universitě v Seton Hall University, kde strávil 4 basketbalové sezony. Má mimochodem bakaláře na kriminální právo. Většinu své basketbalové kariéry strávil v Česku, hrál za týmy Děčína, Pardubic, Ústí a Nového Jičína, v současné době je opět hráčem Děčína. V děčínském dresu se stal i MVP ligy.

Ahoj Elle, jsi narozen v USA. Kdy jsi trénoval a hrál jako kluk?
No, začal jsem hrát basket na ulici. Když mi bylo 9 let tak jsme přitloukli krabici na strom a začali hrát. Hráli jsme každý den. Obzvlášť když v létě nebyla škola. A ve škole jsme hráli basket v tělocvičně. Také jsme hráli vybíjenou a americký fotbal, ale většinou basket.


Potkal jsi někdy nějakou budoucí basketbalovou hvězdu na hřišti, a jestli ano, byla už tehdy lepší než ostatní? Kolik hodin denně jsi trénoval?
Je víc kluků, které jsem potkal a kteří to dotáhli do NBA. Například Stephen Marbury. Když byl mladý, byl opravdu talentovaný. Byl lepší, než všichni jeho věku, ale i ti starší.Pak jsem hrál s hráčema jako Charles Jones,který hrál v Bulls a Clippers. Také byl velmi dobrý jako mladý, ale ne o tolik lepší než ostatní. Ve státech je vše velmi soutěživé a je tolik dobrých hráčů, že i když jsi dobrý, tak jsou pro tebe těžkým soupeřem. Když jsem byl mladý, netrénoval jsem tak, jak si lidé myslí, že bych trénovat měl. Nikdy jsem netrénoval přihrávky a dribling. Jen jsem hrál basket celý den. Pamatuju se, že jsem hrál v parku od 9 do 15 i 16 hodin. Pak jsme šli domů se najíst a převléci a hurá zpět do parku. Domů jsme se dostali tak v 21 hod. Takže jsem hrál basket skoro celý den a tak jsem se naučil mé dovednosti a lásce ke hře.


Kdo byl Tvým nejlepším koučem v USA? Které drily jste trénovali a bylo to užitečné pro Tvoji basketbalovou budoucnost?
Nejlepším koučem v USA byl Gil Reynolds, který před 4 lety zemřel. Učil mně na střední škole. Byl prvním, který mě učil základy basketbalu. Dělal se mnou tolik drilů! Strávili jsme spolu spoustu času rozhovory i koukáním na zápasy. Hodně co znám z basketu, znám od něj. Myslím, že nejdůležitější dovednost, kterou mně naučil, byla oddanost. Musel jsem vstávat dříve, když ostatní hoši ještě spali a trénovat. Dělali jsme dovednostní drily. Spoustu z nich s židlemi. Nikdy jsme nedělali driblink jen sám o sobě, vždy se střílením, s prací nohou, vše v jednom. Byl opravdu dobrý v rozvíjení hráčů. Trénoval Bernarda Kinga, jednoho z nejlepších hráčů v NY.


Jsi v Čechách již delší dobu. Pořád preferuješ Burgry od Mac Donalds , nebo už je z Tebe knedlíkový a pivní muž?
Pořád miluju Burgry. Na knedlíky moc nejsem. Mám rád českou stravu, ale ne knedlíky. Když už knedlíky, tak bramborové. Pivo je také fajn, ale po několika půllitrech už mi nechutná, takže odhaduju, že nejsem popíječ piva jako většina Čechů (lol).


Když by ses stal basketbalovým trenérem českých dětí, co bys nejvíce trénoval?
To je těžká otázka, protože já si myslím, že děti by měli začít nejdřív hrát, aby se naučili tu hru milovat. Když nikdy nerozvinou lásku ke hře, tak zmizí jinam. Pak všechny základy-dribling a přihrávky, určitě!


Už jsi velmi zkušeným hráčem. Jaká je tvá rada pro začátečníky a mladé hráče- které jsou 3 největší zásady, stát se velkým basketbalovým hráčem?
Myslím, že tou největší zásadou stát se basketbalovou hvězdou mimo talent je být oddaným (míněno tím tréninky a vše co k tomu patří), pak musí být hráč soutěživý (chtít hrát proti nejlepším pro to stát se nejlepším sám) a koučovatelný (musí umět naslouchat trenérům, kteří mohou přispět k tomu být skvělým hráčem). Těch zásad je víc, ale toto jsou 3 největší.


Není tajemstvím, že letos v létě se budeš ženit, prozradíš kdo je tou vyvolenou?
Rádi si necháváme náš privátní život privátním, tak řeknu jen, že je to češka a skvělá dívka!!!


Elle, díky za odpovědi a měj se pořád krásně v Děčíně!!!



Hra: 3 varianty clony na hráče s míčem

Hráč 1 dribluje do středu .. 




Tvoje závazky k týmu – není něco mezi, buď je ctíš, nebo ne, Pat Riley


 

Komunikace mistrů, Kevin Eastman

Všichni chceme, aby náš tým mluvil v obraně, ale opravdu hráči rozumí tomu, jak je to důležité a co to způsobuje soupeři i vlastnímu týmu?


Komunikace v obraně je důležitá, protože:

-nahání strach: obzvlášť, když soupeř ví, že obránci znají všechny akce, které hrají, protože obránci zvolají název akce, jakmile jí soupeř ohlásí a postaví správnou obranu

- dává obraně náskok od začátku útoku: varování spoluhráče před nastávající situací je kritické pro úspěšnou obranu

-dává větší jistotu hráči, který brání míč: když tento hráč ví, že za ním je přichystána výpomoc, tak si mnohem více věří a je agresivnější

-vzbudí spícího obránce: mluvení na hráče, který není soustředěn na obranu, tak toho může varovat a vrátit zpět do hry

- rozpozná chybu dříve než se stane: kolikrát jsme varovali hráče před nastávající útočnou akcí dříve, než nastala a to tým ochránilo před případnou chybou

-dává týmu energii: týmy, které mluví, hrají s větší energií- to je holý fakt!!!



Video: Allen Stein, trénování rychlosti

Allen Stein, trénování rychlosti



Největší chybou sportovce je mít strach chybu udělat



Čti a reaguj

Dnešní čti a reaguj se věnuje více vyspělému pohybu dolního posta při nájezdu z perimetru




Když jsi se poučil z prohry, tak jsi ve skutečnosti neprohrál

Driblér č.1/12

přidáno: 23. 1. 2012 12:33, autor: Tomas Cada   [ aktualizováno 23. 1. 2012 13:15 ]




Pesimista je ten, který vytváří potíže ze svých příležitostí, optimista je ten , který dělá příležitosti ze svých potíží (Harry Truman)


Hodnocení držení míče (kouč z high school)

Jeden z trenérů mi kdysi řekl, že statistiky jsou jako bikiny…něco ti ukáží, ale neukáží vše. To se mi vždy připomene, když se snažím rozhodnout, které statistiky ukáží „ co nejvíce“ ve vztahu k vítězstvím a porážkám. Já věřím, že my co by trenéři se musíme rozhodovat individuálně, které statistiky jsou nejdůležitější pro naší filosofii a způsob hry.  V jednu věc ale pevně věřím a tou je používání statistiky počtu míčů v držení k posouzení efektivity naší hry a tomu věřím více, než používání samotných statistik týkajících se střelby apod . Od určité doby se klade důraz na statistiku ztrát při hře. Je to dobrá statistika. Jedna z těch, na které se asi shodneme, že je velice důležitá. Moje dilema bylo, když jsme si stanovili počet ztrát, kdy pořád můžeme vyhrát zápas na 14. Nad tuto hranici už znamenalo, že nebudeme stíhat soupeře. Mým prvním problémem bylo, že 14 ztrát je z ranku nejlepších 10 týmů v NCAA (a my zrovna nemáme top 10 talentů v týmu). Druhým problémem je, že jsme se zařadili do kategorie rychle zakončujících týmů. Takže jsme zároveň zvýšili tempo hry a zároveň očekávali méně chyb. To se ukázalo, že nejde ruku v ruce. Takže po nějakých diskusích jsme se rozhodli používat statistiku ve vztahu k počtu držených míčů. Dali jsme si za cíl mít 20% ztrátovost, neboli akceptovat jednu ztrátu na pět míčů v našem držení. To nám umožnilo vyhodnocovat rychlejší hru a zároveň neznehodnocovat statistiku v případě, že soupeř hraje v pomalém tempu a my máme méně držení míče.

Definice držení
Držení míče definujeme jednoduše jako dobu od počátku držení míče do ztráty držení míče. V průměru máme v sezoně okolo 80 držení míče za zápas. Někdy tedy např. 90, jindy 70. Pro nás to znamená, že můžeme mít 16 ztrát za zápas.

Jak používat statistiku?
Používání se může individuálně lišit. Dali jsme si cíl – při počtu 80 míčů držených za zápas dát 72 bodů. Věřili jsme, že při naší velmi dobré obraně bude 72 bodů stačit. Ztráty okolo 20%, zisky 15-17%, asistence mezi 13-15%. Další sezonu jsme aplikovali počet míčů v držení k některým obranným úkolům a pomohlo nám to k zásadním zlepšením v této oblasti.

Poznámka
Body v poměru k počtu držených míčů je jednou z nejlepších cest jak měřit kvalitu útoku a obrany. Tato metoda bere v úvahu dosažené body, procento úspěšnosti střelby, ztráty, útočné doskoky, procento úspěšnosti šestek. To, kolikrát měl tým míč v držení, umožňuje věrohodně tato kritéria ohodnotit. Tým je veden tímto k tomu, aby se snažil o co největší počet bodů za sebou – snaha být faulován, získat útočný doskok atd. – zjednodušeně , aby se nedostával do obrany.



Sluch je jedním z pěti smyslů, ale naslouchání je uměním - Frank Tyger



Dril 1na1 z křídla

Hráči 1 a 2 vybíhají ...




Video: Ganon Baker a jeho soutěžní dril

Skvělé....napište kdo ho překoná!!!



5 nejdůležitějších faktorů, které vyhrávají zápasy na universitní úrovni (Tom Crean)



1. Tým, který zaznamenal vysoké procento úspěšnosti střelby z pole vyhrál 75% zápasů
2. Tým, který střílel úspěšně nejvíce šestek, vyhrál v 70% zápasů
3. Tým, který dokázal získat vysoké procento obranných doskoků, vyhrál v 65% zápasů
4. Tým, který se dopustil vysokého množství osobních chyb, byl vítězem v 25% zápasů
5. Tým, který měl bodový náskok v poločase, byl vítězem v 74% zápasů.



Lidé, kteří toho vědí nejvíc, vědí, jak málo toho vědí. Lidé, kteří toho vědí málo, se snaží celý den tě přesvědčovat, kolik toho vědí. Charlie Jones



Děti a trénování základů, trocha poučení od hráčů v NBA


Je dost snadné být absolutně zaujatý smečováním do koše a dalekonosnými trojkami hráčů v NBA, zrovna tak jako třeba skvělou hrou triangle offense, kterou tak rád používal coach NBA Phil Jackson. Zároveň je velmi snadné přehlédnout, jak ti samí hráči zvládají základy basketbalu. Ukázat mladým adeptům basketbalu, jak právě ti nejlepší zvládají základy, může být velkým příkladem



Základ č.1 NBA – trojí ohrožení koše

Když se budeš dívat na jakýkoliv náhodně vybraný zápas NBA, tak vždy uvidíš hráče, kteří chytí míč v pozici „trojí ohrožení koše“. Co znamená trojí ohrožení koše? Trojím ohrožením koše se míní chycení míče v nízkém těžišti (lehce ohnutá kolena), s hlavou nahoře a s míčem u těla v pozici před střelbou. V tomto stavu můžeš: vystřelit, driblovat a přihrát míč. Schopnost provést kteroukoliv z těchto tří činnost je podmíněna vždy správným atletickým postavením

Hráči v NBA chytají míč v pozici „trojí ohrožení koše“ z více důvodů. Tím hlavním je, že v této pozici je správné přijímat míč a toto je hráčům vštěpováno od raného věku. Dalším důvodem je fakt, že obránci bývají obvykle velmi rychlí a hráči si musí míč chránit, aby jim ho obránci ihned nevzali. Pozice trojí ohrožení koše učí hráče dát míč dál od obránce. Poslední důvod, který napíši je to, že útočník je připraven ihned do střelby z jumpu přes obránce


Základ č.2 NBA – jump stop

Jump stop se používá k rychlému zastavení pohybu vpřed a k získání pozice „trojího ohrožení koše“.Kobe Bryant je asi nejlepším hráčem, co se týče jump stopu.On umí skvěle velmi agresivně najíždět na koš, použít jump stop tak, že jeho obránce jej přeběhne. To mu umožňuje vytvořit prostor mezi nim a obráncem pro otevřenou střelu. Je více důvodů proč učit hráče správně jump stop, takže je těžké vyzdvihnout ten nejdůležitější. Pro mne je jump stop stejně důležitý jako např. dribling s hlavou nahoře. Je to velmi použitelný základ basketbalu, často přehlížený trenéry.


Základ č.3 NBA - box out

Všichni víme, že hráči NBA jsou skvěle atleticky vybaveni, dá se říci, že v tom jsou si dost rovni. Co tím chci vyjádřit je fakt, že jsou to tzv. maličkosti, které dávají hráčům vítězit nad těmi, kteří těží pouze ze své atletičnosti. Hráč jako je Dwight Howard je jedním z nejvýkonnějších doskakujících hráčů v NBA. Box out a doskok je to, co je u něj naprosto viditelné. Stejně jako chycení míče v pozici „ trojí ohrožení koše“, tak také box out a doskok je „přirozeným“ pro hráče NBA. Vědí, jak najít svého soupeře, a umí o něj své tělo opřít a vědí, že to zvýší jejich schopnost doskakovat míč.



Zmínil jsem 3 základní dovednosti, ale mohl bych pochopitelně zmínit celou plejádu těchto dovedností a příkladů, jak je hráči NBA používají. Mnozí jsou jistě obdarování talentem od přírody, ale mnozí jsou vybaveni díky treningovému úsilí .Když máš potíže s tím, aby tví hráči pochopili význam těchto základů, nech je dívat se na hru z NBA. Zvol jeden z těchto základů a nech hráče, aby sledovali tuto dovednost. Takže hráči mohou namísto sledování některých špatných návyků a dokonce špatných příkladů hvězd NBA vnímat a poznávat správný návyk a můžete tak přispět k jejich rozvoji. Tyto základy pomohou tvým hráčům rozvinout jejich hru a trenérovi koučovat vítězný tým….



Hra v postavení 1-4 na střelce

Hra začíná v postavení 1-4...



Charakterní lidé dělají správné věci ne proto, že by si mysleli, že změní svět, ale proto, že odmítají být změněni světem – Michael Josephson




Úkolování hráčů na tréninku

Měj všechny hráče před sebou
Mluv pomaleji než obvykle
Používej názorné pomůcky
Vždy říkej : udělej to tímto způsobem, neříkej: takto to nedělej
Převídej otázky a stanovené body vysvětli
Vytvoř sekvence pro výuku
Všechny body vysvětli vícekrát než jednou



Video: Dril nájezd do šestky a vyhození na perimetr s dvěma míči

Nájezd do šestky a vyhození na perimetr s dvěma míči



Čti a reaguj: Násobné clony na hráče bez míče

Ačkoliv může působit ...



Ty jsi sám sobě head coachem – koučem toho,co máš v hlavě Larry Wilson




Pokyn je jasný: nedostanem koš

1-10 of 10